Menhiry

-kamenné vytyčení prostoru s enormní energií a působností na bytosti, věci


Menhir (z bretonštiny men – kámen a hir – dlouhý) je kamenný blok svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě. Obvykle beze stop opracování, zřídka je naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně. Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, Korsiky. Mívají falický charakter, ale jsou i místy s ženskými znaky [zdroj?]. Někdy tvoří řady alignement nebo kruhy (kromlech). Vznikají od pozdního neolitu do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. [zdroj?]. Slovo menhir je novodobá umělá složenina, používající bretonská slova. V samotné bretonštině se pak pro menhir používá slovo peulvan. Je možné, že české slovo balvan a bretonské peulvan mají společný původ./wikipedie

-jde o posvátná místa, jež nejen mají silnou energii, ale také zde před mnoha stovkami, miliony let byla také využívána energie pro léčení, či dokonce pro určité magické obřady. Takových staveb najdeme na stovky v celém světě, každé z nich mají nejen svou historii, ale také mají svou energetickou působnost po dnešní doby.


Posvátná místa zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem
Lidé v dávných dobách věděli, že na Zemi existují místa, na kterých je dobré pobývat a konat zde obřady zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem. Pokud chtěli zesílit účinek posvátných míst nebo pokud taková místa v jejich okolí chyběla, vystavěli kamenné megalitické stavby. Těmi byly vztyčené vysoké kameny - menhiry, buď jednotlivé nebo uspořádané do kruhů či řad, a také složitější kamenné stavby. Nejdokonaleji fungují­cími byly stavby uspořádané kruhově, v Británii označené slovem „henge“, např. Stonehenge.

Megalitické památky jsou staré tisíce let. Již samotný povrch menhirů a jejich nesmírná tvrdost na člověka dýchne tisíciletou minulostí. Přehled dochovaných megalitických monumentů na evropském kontinentu uvádí Jan Zeman („Evropa ve stínu megalitů“, Skryté skutečnosti 24/2001). Na našem území je jich méně, protože jeho dostatečná členitost umožňovala více využívat přírodních skal a vrcholků kopců.

Princip fungování megalitů
Jak takové kameny nebo i složitější stavby fungují? Způsob fungování jednotlivých menhirů i kamenných kruhů popisuje Pavel Kozák (Místa působení, Tajemná místa na samém jihu Čech), který vztyčil menhir a sestavil kruh a poté sledoval, jak se oba útvary postupně během několika měsíců rozpomínaly na svoji úlohu, kterou mají vykonávat. Měřením zjistil a potvrdil velmi pozoruhodné skutečnosti. Především to, že kosmická bioenergie za běžných podmí­nek zůstává několik metrů nad povrchem planety. Až k zemi sestu­puje pouze v místech, kde jí přichází vstříc bioenergie zemská.

Na povrchu planety existuje řada energeticky silných posvátných míst, kde vystupu­jící zemská bioenergie dokáže přitáhnout kosmickou, aby se s ní spojila. Takovými místy nejčastěji bývají skalní útvary, vrcholky kopců, vodní prameny i volné vodní plochy. Na jiných místech však musel být vložen kámen nebo silněji působící celý kruh, aby obě energie přivolal, spojil, a výslednou transformovanou bioenergii vyzařo­val do prostoru.

K postavenému menhiru se shora postupně přibližovala kosmická energie a později vytvořila kolem něj soustředné válce. Půl roku po vztyčení již menhir měl vysokou úroveň kosmické energie. Navíc začal samovolně vytvářet energetické linie na další podobné ener­geticky významné body v okolí i na kilometrové vzdálenosti. Tuto schopnost má každý menhir i kamenný kruh.

Posvátná místa čekají na své probuzení
Další posvátná místa na povrchu naší planety jsou doposud skrytá a energeticky ochráněná nebo naopak zanesená nahromaděnými stagnujícími negativními energiemi, které tam zanechali jako památku na svoji činnost lidé. Taková místa čekají na své probuzení nebo znovuprobuzení spojené s očištěním. Očekávají poutníka, kte­rý přijde a energiemi své bytosti dokáže přitáhnout kosmické bioenergie, které místo oživí, obnoví v něm původní harmonii a zno­vuprobudí mimořádné proudění energií. Tím se uvolní místní ener­gie a s nimi i dávné informace v nich obsažené.

Znovuaktivovat je může pouze dostatečně připravený člověk nebo skupina bytostí, kteří na tato místa vstoupí a potřebný aktivační klíč přinášejí sami v sobě. Totéž, co dokáže postavený menhir za dlouhé měsíce, tedy přitáhnout kosmickou energii k povrchu plane­ty a spojit ji se zemskou, může připravený člověk dokázat během několika desítek minut.

Způsob aktivace přírodních míst
Pokud vstoupím na určité místo v Přírodě a vnímám vnitřní impuls, abych jej aktivoval, v tichosti se zastavím a uvolním. Požádám o provedení aktivace místa a vedení celé operace předám Přírodě a Spojeným silám světla. Pro tuto chvíli se stávám součástí Přírody a Kosmického vědomí, které budou řídit akci. Sám vědomě nepodnikám vůbec nic, jen jako nezúčastně­ný pozorovatel vnímám proudění bioenergií svým tělem.

Nejprve re­gistruji proudění bioenergie shora směrem do země. To svědčí o tom, že na místo je přitahována kosmická energie. Ta čistí mís­to, připravuje je na oživení a zároveň přitahuje zdola energii zemskou. Po několika minutách či desítkách minut toto proudění ustane a nastane krátké uvolnění. Místo je očištěno a začíná se aktivovat, kosmická a zemská bioenergie se spojují.

Po chvíli vnímám počátek mnohem silnějšího proudění zdola směrem nahoru - jako kdyby se otevřel pomyslný energetický pramen. Místo bylo nastartováno a transformovaná bioenergie z něj začíná tryskat do okolí. S touto bioenergií někdy vnímám i informace týkající se dávné historie tohoto místa a některých událostí, které zde kdysi proběhly.

Dávná megalitická síť na povrchu planety
Soustava uměle vztyčených menhirů, kamenných staveb i přiroze­ně existujících energetických míst, kde vystupuje zemská bioener­gie, pak kdysi před tisíci lety vytvářela energeticky působící trojúhelníkovou síť na povrchu planety. Dnes je většina dávných menhirů zničena, zbytky této sítě mezi přirozenými vrcholky kopců však doposud existují, jak dokládá Pavel Kozák ve svých knihách.

Význam megalitické sítě na povrchu Planety
K čemu všemu taková síť i její jednotlivé prvky mohly sloužit? K cílenému udržování stabilní hladiny pozitivní bioenergie na zemském povrchu, k eliminaci působení míst vyzařujících levotočivou bioenergii. K léčení, ovlivňování úrody i k prospívání domá­cích užitkových zvířat, k obřadům, rituálům, astronomickým pozo­rováním, k meditacím za účelem získání rady nebo věštby. Toto všechno pomáhalo zlepšit život dávných obyvatel. Činilo je více nezávislými a soběstačnými.

Jednotlivé menhiry sloužily také jako koncové terminály - mís­ta, ze kterých bylo usnadněno navázání mentálního telepatického spojení s jiným místem, ke kterému směřovala energetická linie. Pavel Kozák uvádí, že většina menhirů má na povrchu oko s odliš­nou strukturou, které pořizovalo obrazový záznam okolí. Po­pisuje také konkrétní obrazy z dávných dob, které vnímal při men­tální komunikaci s menhiry.

Temná megalitická síť v dobách Atlantidy
Důležité je také doplnit, že stejně jako člověk zneužíval mnohé jiné přírodní síly, dokázal v době Atlantidy zneužít i princip megalitické sítě. Existují informační náznaky toho, že v době dávné Atlantidy byla vytvářena i „stínová“ temná megalitická síť kolem celé Planety, jejímž účelem bylo rozšiřovat po celém světě magicky ovlivněnou manipulativní energii a usnadnit tak ovládání dalších národů a postupně i celého světa rozpínavou atlantskou civilizací.

Další příčina toho, proč tato vysoce rozvinutá civilizace, používající magii k tvrdé manipulaci s Přírodou a dalšími bytostmi i celými národy, tady již dnes není. A další varování pro současné pokusy, jejichž cílem je do dnešní doby vracet a takto znovuobnovovat mnohá tajemství z dávné minulosti – magické náramky Atlantů, magicky ovlivněnou diamantovou vodu apod. Přenos atlantských magických technik do současnosti - to přece není to pravé poučení, které si máme z existence a následné zkázy atlantské civilizace odnést.

Síly zla v minulosti likvidovaly menhiry
Během našeho letopočtu se na Planetě výrazně aktivovaly síly zla, jak jsem naznačil v článku 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět. Tyto negativní síly vystupující zejména skrze církev a světskou moc záměrně ničily megalitické památky, aby se národy staly lépe ovladatelnými a snáze manipulovatelnými. Jan Zeman („Evropa ve stínu megalitů“, Skryté skutečnosti 24/2001) uvádí mimo jiné tyto údaje: „Císař Honorius vydal v roce 418 edikt přikazující ničení megalitických památek. V roce 658 církevní koncil v Nantes nařídil zakopat kameny do tak hlubokých jam, aby se z nich už nedaly vytáhnout. V 10. století anglosaský král Edgar nařídil ničení megalitů.“

V novodobé historii už zbylo těchto dávných menhirů minimum, takže už prakticky není co ničit. Likvidace menhirů proto není na pořadu dnešní doby. Temné mocnosti se postupně soustředily na jiné možnosti. Pro úplnost připomínám to, co už bylo uvedeno v článku 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě. Hitler přišel s novým a podstatně účinnějším nápadem, jak činit lidi lépe ovládatelnými a snáze manipulovatelnými. Začal dochucovat pitnou vodu smrtelně jedovatým fluorem. Většina svobodných států světa pak po 2. světové válce praktiky Hitlera ochotně převzala i pro vlastní obyvatelstvo.
Více zde: http://www.novaduchovnicesta.cz/informace/a24-puvod-a-poslani-menhiru-a-dalsich-megalitickych-staveb/

Působení kamenných řad
V případě kamenné řady šlo o cílený a dalekonosný přenos bioe­nergií ve zvoleném směru na určité místo. V této souvislosti je známé zejména městečko Carnac ve francouzské Bretani, kde se dochovalo téměř tři tisíce i několik metrů vysokých menhirů uspořádaných do řad délky až pět kilometrů, v dnešní době již přerušovaných.

V Kounově na Žatecku se nachází miniaturní obdoba ka­menných řad o délce několika desítek metrů. Rozměry kamenů jsou řádově několik desítek centimetrů. Jedná se o jedinou památku to­hoto druhu ve střední a východní Evropě. Zbytky čtrnácti rovno­běžných řad se nacházejí na plošině Rovina, která ční nad okolní krajinou. Na jejích okrajích terén prudce spadá dolů. Zejména na jedné straně, právě ve směru vyústění řad, se nachází celý pás mimořádně vzrostlých majestátních buků jako doklad vyvěrání a koncentrování mimořádně silné bioenergie. Při jedné z cest na Šumavu v dubnu 2010 jsme zjistili, že při hlavní silnici mezi městy Horažďovice a Střelské Hoštice se nacházejí nově vybudované kamenné řady o délce stovek metrů. Také jejich fotografie najdete ve Fotogalerii.

Působení kamenných kruhů
Tvar kruhu je ideální pro plošné rozšiřování energií na vzdá­lenosti stovek metrů i kilometrů, jak dokládá Pavel Kozák konk­rétním pokusem. Kamenný kruh pak působí celoplošně - vzniká pozi­tivní silové pole, které výrazně potlačuje energie škodlivé zdra­ví a životu, známé jako patogenní zóny. Kruh navíc ve svém středu podstatně usnadňuje telepatické spojení s vyššími duchovními sférami. Jakési mentální a duchovní splynutí s Kosmickým vědomím, kdy člověk prozářený sloupem přicházející kosmické bioenergie dostává přímé odpovědi na své otázky.

Jen na Britských ostrovech bylo dosud objeveno zhruba 900 ka­menných kruhů. Nejznámější je kruh v Avebury o průměru 338 metrů na jihu Anglie, uvnitř kterého jsou další dva menší kruhy o prů­měrech 110 a 90 metrů. V téže oblasti jsou pak zbytky majestátní megalitické kruhové stavby nazývané Stonehenge. Přitom platí, že čím větší je kruh, tím je jeho energetické působení silnější a dosahuje na větší vzdálenost. Pozitivní silové pole kamenného kruhu o průměru pouhých 12,5 metrů, který vytvořil Pavel Kozák, působilo po několika měsících od postavení kruhu na vzdálenost 300 metrů. Na jakou vzdálenost asi působí mnohem větší kruh v Avebury?

Astrofyzik Joseph M. Lockerey provedl rozsáhlý výzkum kruhů v Anglii - viz Jan Holeňa (Tajemství UFO). Zjistil, že téměř všechny kruhy jsou vybudovány nad údolími, a jejich plocha je pečlivě srovnána, znivelizována. V některých případech se dokonce upravovaly i svahy hor na horizontu. To podporuje skutečnost, že kruhy byly vytvářeny tak, aby energeticky působily celoplošně na značné vzdálenosti. Jejich vyzařovací schopnost musela být obrov­ská, proto nikde v jejich těsné blízkosti nebylo trvalé lidské sídlo. Extrémně silnou pozitivní energií se totiž citlivý člověk může přebudit, přeenergetizovat a po několika minutách začne mít nepříjemné pocity („třeští mu hlava“) a raději sám z takového místa odejde. Stává se tak například v místě vyústění zemské čakry. Silné pozitivní energie by mu však neměly ublížit.
Více zde: http://www.novaduchovnicesta.cz/informace/a24-puvod-a-poslani-menhiru-a-dalsich-megalitickych-staveb/