i286260064317504275._rsw1280h960_szw1280h960_.jpg

Věříte na uvíznutí duše, zde?

Prokletí temných sil
Prokletí temných sil

Věříte nebo setkali jste se již s formou negací - kletby černé magie? /woodo, satanská kletba.../

Karmické čištění
Karmické čištění
E-mail
Heslo
MYS DOBRÉ NADĚJE.JPG
MÍSTA S NEGATIVNÍ A ZÁHADNOU ENERGIÍ

Japonské ostrovy Wake a Guam

I v této oblasti je působení negativní síly pro námořníky a lodě, jež se plaví v těchto vodách.Místní rybáři o tom mluví, jako o ďáblovu moři, vědí zřejmě proč.Nikdo z nich totiž nechce riskovat, že právě na jejich loď bude působit děsivá síla ukrytá v hlubinách moře.Právě zde se také, jako v Bermudách ztrácejí letadla i lodě,či stroje bez dalších stop.
Mys Dobré naděje

Je námořníky také pokládán za oblast s velmi negativním nábojem energií, u mnohých to bylo to poslední, co viděli, než se loď potopila.Nachází se na jižním cípu Afriky, kde takto vystupující skály působí přímo, jako rozhraní mezi peklem a zemí. Jde o místo,kde se setkává Atlantský oceán s Indickým, je to místo s velmi silnou energií, která si tady občas vezme svou oběť, vzhledem k proudům je pravděpodobné, že tady dochází k častým bouřím,jež přichází zcela nečekaně a síla živlů zde ukazuje co umí.
Bermudský trojúhelník

Patří sned k nejznámějším oblastem s nevysvětlenými dodne záhadami mnoha zmizení, ať už lodí, tak také letadel, která prostě zmizí beze stop. Je s podivem, že toto trvá již po mnoho desetiletí, zřejmě i staletí. Takže je na místě si myslet, že jde jen o náhodu.
I toto místo má tedy nejen nádech tajemna, ale také negativní náboj strachu. Tato oblast leží nad zřejmě velikým působištěm energie, která takto ničí čas od času vše, co je jí v dosahu, je nyní zcela jedno, zda jde o časovou smyčku průchodu do jiných světů nebo zda jde o působení negativních energií nějakých geopatogenních zón nebo působení nějakého nám ukrytého nerostu pod mořem.

Les Aokigahara.
Celé toto místo je nabito negativní energií, a možná také z tohoto důvodu tady ukončuje život mnoho lidí, započal to jeden ze spisovatelů Seicho Matsumoto, a mnoho jiných se rozhodlo stejně tak.
Leží na úpatí hory Fuji a ročně zde ukončí svůj život téměř sto sebevrahů. Na pohled je to velmi romantické místo, ale žel opak je tady pravdou. Sebevražda dá se říci, že snad bohužel patří k Japonsku stejně, jako japonské hůlky. Známá je už pod názvem kamikadze, co by ukončení života prořezáním břiní dutiny. Mnohými způsoby zde v tomto nádherném místě ukončí svůj život z různých důvodů spousty lidí i v našem století.
V Japonsku se sebevražda ze cti ještě stále považuje za dobrou smrt, nicméně jde tu o to, že si lidé k tomu volí právě toto místo v pralese. Nejvíce mrtvých je vždy nacházeno v centru pralesa, do dnes není jasné proč si lidé volí zrovna tak nádherné místo, jde o místo zvané Jukai, tedy moře stromů.

Velké množství z nich si s sebou tady berou věci, jež připomínají jejich blízké, lásku jíž nebylo dosaženo. Je třeba říci, že toto místo bylo zřejmě už daleko dříve, než zde ukončil svůj život známý spisovatel výše jmenovaný, jež stejným způsobem ukončil také svou knihu, tedy smrtí obou milenců v lese a společnou sebevraždou.
Aokigahara je na druhém místě ve světě v této velmi smutné disciplíně, kterou zde sebevrazi provozují, dá se říci, že když tudy jdete téměř vždy najdete někoho, kdo právě ukončil před nedávnem svůj život,ať už to bylo ze cti nebo z neštěstí, které nemohl už unést. Celý les je tedy protkán energií zoufalství a bezmoci.
STRAŠIDELNÝ DŮM.jpg
Jsou ovšem také místa, kde jsou do dnešních dnů aktivní negativní duchové, kteří terorizují své okolí a dávají mu jasně najevo,co se jim líbí nebo nelíbí, či prostě a klidně někoho "posednou" a hrají si s ním jen tak pro zábavu. Takový problém má mnoho lidí na celém světě, jsou to tak zvaní poltergeist. Tito zlí duchové, se mohou projevovat různými způsoby. Terorizují místo tak,že nenechají v poklidu nic a nikoho,kdo se ocitne v jejich poli působení jejich energií, kterou umějí bravurně používat i na živé lidi. Taková místa jsou zaplnění negativní energií, která dá neskutečnou sílu do jejich snažení všechny v té místnosti, domu, protoru odradit od toho,aby tam ckoli dělali. Stejný problém má také nejedna rodina nejen v Americe,ale po celém světě.
Prvním takovým znakem je, že se vám vypínají nebo i zapínají elektrické přístroje zcela samy, další je vaše pocity a intuitivně máte dojem, že vás něco, někdo sleduje-vycítíte to. Také stále stejné nebo opakující se sny o mrtvých nebo i neznámých lidech-jejich duch vám ukazuje něco ve snu. Můžete také slyšet různé zvuky, jež se mohou podobat i pláči nebo jen vrzání parket nebo dveří, také často jako by vám zazvoní zvonek. Tak to jsou nejběžnější příznaky prostor, kde je duch.
Jak se toho zbavit? Je důležité samozřejmě se obrátit na léčitele nebo osobu, jež umí zklidnit ducha a odvést jej do jiné dimenze . viz. www.spiritlecba.717.cz
3_zahady_prvni_kamenny_kalendar.jpg
První KAMENNÝ kalendář

Nabta Playa. Na Sahaře 800 kilometrů od Káhiry se nachází nejstarší známá astronomicky sestavená soustava kamenů na světě. Kamenný kruh a další sestavy byly postaveny ještě tisíc let před slavným Stonehenge na břehu jezera, které vyschlo před tisíci let. Před více než 6000 lety sem byly přitaženy ze vzdálenosti jednoho kilometru kamenné desky vysoké tři metry. Ačkoliv v současnosti je západní oblast Egypta zcela suchá, bylo tomu v minulosti jinak. Existují důkazy o několika vlhkých periodách v minulých obdobích, kdy zde ročně spadlo asi 500 mm srážek. Poslední byla poměrně dlouhá mezi 130.000 a 70.000 roky před naším letopočtem.

V té době zde byla savana, kde žilo mnoho zvířat včetně vyhynulého bizona a velkých žiraf. Na počátku 10. tisíciletí před naším letopočtem začaly v Nubijské poušti sílit srážky a vytvořilo se zde jezero. V té době sem přicházeli lidé kvůli tomuto zdroji vody. Žili zde pravděpodobně v době mezi 10. a 8. tisíciletím před naším letopočtem.
http://internetweek.cz/stonehenge/stonehenge-zna-se-jiz-puvod-kamenu
6_zahady_klouzajici_kameny.jpg
Klouzající kameny

Záhada, kterou neumí vysvětlit ani NASA. Po rovném vyschlém dně Údolí smrti se kutálejí kameny tlačeny záhadnou silou. Oblast Playa je téměř úplně plochá, měří 4 kilometry ze severu na jih a 2 kilometry z východu na západ, a je pokrytá uschlým rozpraskaným bahnem.

Údolí smrti v Kalifornii skrývá množství záhad. Jednou z nich jsou tzv. putující kameny, roztroušené na dně vyschlého solného jezera v oblasti Racetrack Playa. Za několik set kilogramů těžkými kameny se táhnou výrazné stopy, dosvědčující jejich pohyb. Jak a proč se kameny pohybují, však nebylo dlouho jasné. Spekulací se objevila celá řada, s nejpravděpodobnějším vysvětlením přišli vědci až nyní.
Ví se, že kameny se pohybují jen občas a to velmi pomalu. Jejich přímý pohyb se doposud nepodařilo zachytit. Je zřejmé, že se mohou pohybovat, jen když na jezeře vzniknou příhodné podmínky. Ale jaké? Občasné deště v Racetrack Playa vedou k mírným záplavám, v jejichž důsledku se pod kameny vytváří kluzké bahno. „Živé“ kameny pak po něm kloužou, přičemž přirozeným hybatelem je silný vítr o rychlosti 50 m/s. Nebylo ale jasné, proč se v tomto případě všechny kameny nepohybují v jedné linii. Mělké stopy, které se za nimi táhnou, jsou rozdílné – některé jsou rovné, jiné se všelijak klikatí. Další pokus o vysvětlení vsadil na led. Noční teploty se v této oblasti často pohybují pod bodem mrazu a v písku pod kameny se tvoří drobné částice ledu. Když pak na kámen zafouká vítr, kámen sklouzne po jeho směru, ale jen tam, kde je písek právě namrzlý. Součinitelem musí být velmi prudký nárazový vítr a větrné víry, které se do kamenů opírají. To by vysvětlovalo, proč je každá stopa na první pohled tak jiná než ostatní.http://pravdu.cz/nejvetsi-zahady-sveta/10-3-nejpodivnejsi-zahady
Mapka menhirů
Mapka menhirů
Menhiry

-kamenné vytyčení prostoru s enormní energií a působností na bytosti, věci


Menhir (z bretonštiny men – kámen a hir – dlouhý) je kamenný blok svisle zasazený do země. Vyskytují se po celém světě. Obvykle beze stop opracování, zřídka je naznačená lidská postava, případně oděv a zbraně. Menhirové sochy jsou známé ze severozápadní Francie, Španělska, Korsiky. Mívají falický charakter, ale jsou i místy s ženskými znaky [zdroj?]. Někdy tvoří řady alignement nebo kruhy (kromlech). Vznikají od pozdního neolitu do 2. poloviny 1. tisíciletí př. n. l. [zdroj?]. Slovo menhir je novodobá umělá složenina, používající bretonská slova. V samotné bretonštině se pak pro menhir používá slovo peulvan. Je možné, že české slovo balvan a bretonské peulvan mají společný původ./wikipedie

-jde o posvátná místa, jež nejen mají silnou energii, ale také zde před mnoha stovkami, miliony let byla také využívána energie pro léčení, či dokonce pro určité magické obřady. Takových staveb najdeme na stovky v celém světě, každé z nich mají nejen svou historii, ale také mají svou energetickou působnost po dnešní doby.


Posvátná místa zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem
Lidé v dávných dobách věděli, že na Zemi existují místa, na kterých je dobré pobývat a konat zde obřady zprostředkující styk s Přírodou a Vesmírem. Pokud chtěli zesílit účinek posvátných míst nebo pokud taková místa v jejich okolí chyběla, vystavěli kamenné megalitické stavby. Těmi byly vztyčené vysoké kameny - menhiry, buď jednotlivé nebo uspořádané do kruhů či řad, a také složitější kamenné stavby. Nejdokonaleji fungují­cími byly stavby uspořádané kruhově, v Británii označené slovem „henge“, např. Stonehenge.

Megalitické památky jsou staré tisíce let. Již samotný povrch menhirů a jejich nesmírná tvrdost na člověka dýchne tisíciletou minulostí. Přehled dochovaných megalitických monumentů na evropském kontinentu uvádí Jan Zeman („Evropa ve stínu megalitů“, Skryté skutečnosti 24/2001). Na našem území je jich méně, protože jeho dostatečná členitost umožňovala více využívat přírodních skal a vrcholků kopců.

Princip fungování megalitů
Jak takové kameny nebo i složitější stavby fungují? Způsob fungování jednotlivých menhirů i kamenných kruhů popisuje Pavel Kozák (Místa působení, Tajemná místa na samém jihu Čech), který vztyčil menhir a sestavil kruh a poté sledoval, jak se oba útvary postupně během několika měsíců rozpomínaly na svoji úlohu, kterou mají vykonávat. Měřením zjistil a potvrdil velmi pozoruhodné skutečnosti. Především to, že kosmická bioenergie za běžných podmí­nek zůstává několik metrů nad povrchem planety. Až k zemi sestu­puje pouze v místech, kde jí přichází vstříc bioenergie zemská.

Na povrchu planety existuje řada energeticky silných posvátných míst, kde vystupu­jící zemská bioenergie dokáže přitáhnout kosmickou, aby se s ní spojila. Takovými místy nejčastěji bývají skalní útvary, vrcholky kopců, vodní prameny i volné vodní plochy. Na jiných místech však musel být vložen kámen nebo silněji působící celý kruh, aby obě energie přivolal, spojil, a výslednou transformovanou bioenergii vyzařo­val do prostoru.

K postavenému menhiru se shora postupně přibližovala kosmická energie a později vytvořila kolem něj soustředné válce. Půl roku po vztyčení již menhir měl vysokou úroveň kosmické energie. Navíc začal samovolně vytvářet energetické linie na další podobné ener­geticky významné body v okolí i na kilometrové vzdálenosti. Tuto schopnost má každý menhir i kamenný kruh.

Posvátná místa čekají na své probuzení
Další posvátná místa na povrchu naší planety jsou doposud skrytá a energeticky ochráněná nebo naopak zanesená nahromaděnými stagnujícími negativními energiemi, které tam zanechali jako památku na svoji činnost lidé. Taková místa čekají na své probuzení nebo znovuprobuzení spojené s očištěním. Očekávají poutníka, kte­rý přijde a energiemi své bytosti dokáže přitáhnout kosmické bioenergie, které místo oživí, obnoví v něm původní harmonii a zno­vuprobudí mimořádné proudění energií. Tím se uvolní místní ener­gie a s nimi i dávné informace v nich obsažené.

Znovuaktivovat je může pouze dostatečně připravený člověk nebo skupina bytostí, kteří na tato místa vstoupí a potřebný aktivační klíč přinášejí sami v sobě. Totéž, co dokáže postavený menhir za dlouhé měsíce, tedy přitáhnout kosmickou energii k povrchu plane­ty a spojit ji se zemskou, může připravený člověk dokázat během několika desítek minut.

Způsob aktivace přírodních míst
Pokud vstoupím na určité místo v Přírodě a vnímám vnitřní impuls, abych jej aktivoval, v tichosti se zastavím a uvolním. Požádám o provedení aktivace místa a vedení celé operace předám Přírodě a Spojeným silám světla. Pro tuto chvíli se stávám součástí Přírody a Kosmického vědomí, které budou řídit akci. Sám vědomě nepodnikám vůbec nic, jen jako nezúčastně­ný pozorovatel vnímám proudění bioenergií svým tělem.

Nejprve re­gistruji proudění bioenergie shora směrem do země. To svědčí o tom, že na místo je přitahována kosmická energie. Ta čistí mís­to, připravuje je na oživení a zároveň přitahuje zdola energii zemskou. Po několika minutách či desítkách minut toto proudění ustane a nastane krátké uvolnění. Místo je očištěno a začíná se aktivovat, kosmická a zemská bioenergie se spojují.

Po chvíli vnímám počátek mnohem silnějšího proudění zdola směrem nahoru - jako kdyby se otevřel pomyslný energetický pramen. Místo bylo nastartováno a transformovaná bioenergie z něj začíná tryskat do okolí. S touto bioenergií někdy vnímám i informace týkající se dávné historie tohoto místa a některých událostí, které zde kdysi proběhly.

Dávná megalitická síť na povrchu planety
Soustava uměle vztyčených menhirů, kamenných staveb i přiroze­ně existujících energetických míst, kde vystupuje zemská bioener­gie, pak kdysi před tisíci lety vytvářela energeticky působící trojúhelníkovou síť na povrchu planety. Dnes je většina dávných menhirů zničena, zbytky této sítě mezi přirozenými vrcholky kopců však doposud existují, jak dokládá Pavel Kozák ve svých knihách.

Význam megalitické sítě na povrchu Planety
K čemu všemu taková síť i její jednotlivé prvky mohly sloužit? K cílenému udržování stabilní hladiny pozitivní bioenergie na zemském povrchu, k eliminaci působení míst vyzařujících levotočivou bioenergii. K léčení, ovlivňování úrody i k prospívání domá­cích užitkových zvířat, k obřadům, rituálům, astronomickým pozo­rováním, k meditacím za účelem získání rady nebo věštby. Toto všechno pomáhalo zlepšit život dávných obyvatel. Činilo je více nezávislými a soběstačnými.

Jednotlivé menhiry sloužily také jako koncové terminály - mís­ta, ze kterých bylo usnadněno navázání mentálního telepatického spojení s jiným místem, ke kterému směřovala energetická linie. Pavel Kozák uvádí, že většina menhirů má na povrchu oko s odliš­nou strukturou, které pořizovalo obrazový záznam okolí. Po­pisuje také konkrétní obrazy z dávných dob, které vnímal při men­tální komunikaci s menhiry.

Temná megalitická síť v dobách Atlantidy
Důležité je také doplnit, že stejně jako člověk zneužíval mnohé jiné přírodní síly, dokázal v době Atlantidy zneužít i princip megalitické sítě. Existují informační náznaky toho, že v době dávné Atlantidy byla vytvářena i „stínová“ temná megalitická síť kolem celé Planety, jejímž účelem bylo rozšiřovat po celém světě magicky ovlivněnou manipulativní energii a usnadnit tak ovládání dalších národů a postupně i celého světa rozpínavou atlantskou civilizací.

Další příčina toho, proč tato vysoce rozvinutá civilizace, používající magii k tvrdé manipulaci s Přírodou a dalšími bytostmi i celými národy, tady již dnes není. A další varování pro současné pokusy, jejichž cílem je do dnešní doby vracet a takto znovuobnovovat mnohá tajemství z dávné minulosti – magické náramky Atlantů, magicky ovlivněnou diamantovou vodu apod. Přenos atlantských magických technik do současnosti - to přece není to pravé poučení, které si máme z existence a následné zkázy atlantské civilizace odnést.

Síly zla v minulosti likvidovaly menhiry
Během našeho letopočtu se na Planetě výrazně aktivovaly síly zla, jak jsem naznačil v článku 12. Opakované pokusy temných sil ovládnout hmotný svět. Tyto negativní síly vystupující zejména skrze církev a světskou moc záměrně ničily megalitické památky, aby se národy staly lépe ovladatelnými a snáze manipulovatelnými. Jan Zeman („Evropa ve stínu megalitů“, Skryté skutečnosti 24/2001) uvádí mimo jiné tyto údaje: „Císař Honorius vydal v roce 418 edikt přikazující ničení megalitických památek. V roce 658 církevní koncil v Nantes nařídil zakopat kameny do tak hlubokých jam, aby se z nich už nedaly vytáhnout. V 10. století anglosaský král Edgar nařídil ničení megalitů.“

V novodobé historii už zbylo těchto dávných menhirů minimum, takže už prakticky není co ničit. Likvidace menhirů proto není na pořadu dnešní doby. Temné mocnosti se postupně soustředily na jiné možnosti. Pro úplnost připomínám to, co už bylo uvedeno v článku 13. Pravotočivost a levotočivost ve hmotě. Hitler přišel s novým a podstatně účinnějším nápadem, jak činit lidi lépe ovládatelnými a snáze manipulovatelnými. Začal dochucovat pitnou vodu smrtelně jedovatým fluorem. Většina svobodných států světa pak po 2. světové válce praktiky Hitlera ochotně převzala i pro vlastní obyvatelstvo.
Více zde: http://www.novaduchovnicesta.cz/informace/a24-puvod-a-poslani-menhiru-a-dalsich-megalitickych-staveb/
silová.centra.země.jpg..png
Silová centra Země působící v ČR a na Slovensku

Pokud budeme postupovat od povrchu k hloubce, tak na vrchní vrstvě je Země pokryta mnoha objekty, které na člověka mohou nějak energeticky působit. Jedná se o objekty vytvořené z větší míry lidskou činností (např. kláštery, hrady). O úroveň hlouběji najdeme síť meridiánů, které geometricky (v pravidelné struktuře) pokrývají zemský plášť a rozvádějí energii Země podobně jako žíly v lidském těle. A ve třetí, ještě hlubší vrstvě se nacházejí silová centra. Těmi naše (dnešní) povídání začneme.

Silová centra jsou pro Zemi čímsi základním, podobně jako otvory v lidském těle. Jsou prastará, snad odvěká a jejich poloha se nemění. Jejich rozložení není pravidelné, mají podobnou „strukturu“ asi jako hvězdy na nočním nebi vytvářející pomyslná souhvězdí. Zatímco řeky a pohoří „cestují“ a krajina se pohybuje, roztahuje, vlní a tančí, silová centra zůstávají.

V této hluboké vrstvě je území Čech, Moravy a Slezska ovlivňováno působením osmi silových center, z nichž tři se nacházejí na našem území a zbylých pět k nám proniká z území za našimi hranicemi. Jejich přibližnou polohu a hranice působnosti zobrazuje naše barevná mapka. Je důležité pochopit, že působení silového centra je plošné, prostupuje celou krajinou a leckde spontánně vyhřezává i v některých místech za vyznačenou hranicí působnosti. K pochopení onoho „čehosi“, čím je toto místo nabité, nestačí jen stanout v epicentru, naopak: tak ho můžeme i minout. Lepší je prý v okruhu několika desítek kilometrů krajinu objíždět a jakoby se k němu blížit případnou spirálou. Tak nejlépe pochopíme to jeho „cosi“, co okolní krajině vtiskává svým působením. Ono přiblížení se k silovému centru se děje především kdesi uvnitř nás: je to propojení, které nelze vynutit tím, že si vlezeme někde na skálu a budeme dupat do země. K propojení se silovým centrem se v nás cosi může chystat po celé roky našeho života a může k němu dojít i na dálku, dávno, když již na daném místě fyzicky nejsme. Pokud na nějakém území žijeme celý život, jsme jakoby utkáni z vláken, která danou krajinu tvoří. Proto nejde jen o setkání s nějakým fyzickým místem ve vnějším světě, jde o propojení s něčím, co současně leží i hluboko uvnitř nás. Přiblížit se propojení se silovým místem může být tématem celého života a ne každému se to musí podařit; ne každý je připraven. Něco v nás se musí připravit, přichystat, vyladit, než k tomu může dojít.

Pokud lidé žijí přímo v epicentru silové oblasti, neznamená to, že jsou si něčeho takového vědomi a že s energiemi tohoto místa umí pracovat. Přesto lze říci, že i oni jsou, stejně jako lidé v celém silovém regionu, vystaveni určitému působení. Mohou toto působení vítat, nebo odmítat (čímž je dopad toho působení odlišný), ale tak jako tak, se nemohou z tohoto působení úplně a dočista jednou provždy „vyjmout“: žijí jakoby na nějakém hřišti, kde platí určitá pravidla.

Zajímavá je situace v oblastech, kde se působení silových center prolíná: někdy se harmonicky vyvažují, jindy vytvářejí podivuhodný rozpor, každopádně jejich míšením nastává širší paleta možností pro lidský vývoj. Některá města mohou být specifická tím, že se nacházejí na samé hranici nějakého silového regionu: mohou pak být pomyslnou branou do této „říše“.

První silové centrum Čech (#1) se nachází přímo pod Blaníkem a jeho oblast působení v podstatě (kruhovitě) pokrývá celé Čechy. Momentálně není aktivováno, nicméně i tak na nějaké úrovni působí. Zajišťuje ochranu české krajiny a přírody, jakoby naše území „přikrývá do nenápadnosti“, určité katastrofy se mu vyhnou, převalí se kolem: je to taková pláštěnka. Nicméně v této neaktivované podobě i souvisí se snahou Čechů více se držet „při zdi“, v šedivém průměru, nevybočovat. Je v tom zhruba takováto mýto-logika: „Blaník je v podstatě vaším českým Olympem. Pokud nectíte zemi, po které chodíte, ani nebe, k němuž vzhlížíte, pak si nemůžete vychutnávat lehkost okřídleného heróa běžícího s pochodní pod Olympem, jehož mantinely jsou nastavené úctou ke kosmickým zákonům a limitům stanovenými kosmem pro člověka. Pak si podvědomě vyměřujete limity daleko užší a snažíte se je nepřekročit – nevybočovat. Sami jste si tak stanovili vlastní trest. Ti, kdo tento limit vnitřně překročí, pak nemají zvláštní důvod v této krajině zůstávat.“

K aktivaci blanického silového centra je prý třeba, aby na našem území žilo (řádově cca) 200 tisíc plně sebe sama akceptujících lidí, kteří dovedou Zemi a její proudění cítit a nejsou zatíženi kulturními, mentálními a duchovními koncepty – kteří nesoudí sebe ani druhé, kteří žijí přirozeně. V takovém případě se ze zapouzdřeného krystalu kdesi pod Blaníkem stává úžasný katalyzátor výrazně a velmi pozitivně ovlivňující všechny, kdo na území Čech žijí. Do té doby je to ale spíš taková šedivá pláštěnka. Ale ani to není „špatně“. Chrání to. (Přinejmenším naši přírodu a krajinu).

Druhé silové centrum (#2) se nachází mezi Louny a Slaným, je v podstatě aktivované (asi z 50%) a pozitivně ovlivňuje region severozápadních Čech. Jeho kvalita je měkká, ženská, hřejivá. Barevně by to byl mírně hřejivý hnědo-červený kámen. Zesiluje bujnou úrodnost a rychlejší regeneraci krajiny a důležitým způsobem vyvažuje ekologickou devastaci rozvrtaného Krušnohoří a měst v jejich stínu. Vděčíme mu za to, že se na zničených místech v tomto regionu dá ještě vůbec žít. Pozitivně ovlivňuje termální oblast kolem Karlových Varů.

Třetí silové centrum (#3) se nachází ve vysokém horském hřbetu na moravsko-slovenském pomezí (má jít o podzemní vodopád). Je také aktivované. Jeho energie je vodní, pronikavá, jasnozřivá, přímá, ryzí, ale i tvrdá. Záleží, jak se člověk k dané kvalitě postaví. Pokud si udrží ryzost a nevinnost, tak ho toto centrum chrání. Připomíná prý laserový paprsek, který pronikne vším, každou falší. Život v těchto krajích je drsnější a není pro měkké povahy, je bez kudrlinek. V těchto krajích jde o to, jestli se dokážeme pravdě postavit zpříma. Když nám někdo zemře, když nám život vlepí políček, dokážeme to přijmout, polknout, strávit to vše „zplna“, rovně, bez uhýbání? Jestli ano, projde to, vyčístí se to a my opět dýcháme bystrý horský vzduch, volní jako ptáci. Nezkousneš to, nestrávíš to? – Pak to budeš polykat celá léta v krčmě u kořalky, a nakonec to strávíš taky – ale tvá křídla budou černá smutkem. Ber nebo neber – a jdi dál – tak s tebou jedná tento kraj.

Čtvrté silové centrum (#4) se již nachází na polském území. Momentálně není aktivované a projevuje se zatím jen mírně, jakousi ochranou ženského (mateřského) principu a dětí. Jde tedy o podpůrně-mateřskou energii. Ta na našem území působí v nejčistší podobě v oblasti Olomouce, Jeseníků a Moravské brány. Kdežto tam, kde se prolínají energie silových center 3 a 4, dochází ke blahodárnému zmírnění přílišné tvrdosti trojky. Ve východních Čechách a na Vysočině, kde se „polská čtyřka“ prolíná s „jedničkou z Blaníku“, dochází naopak ke střetu obou kvalit, což se projevuje jakousi rozháraností mezi mužským a ženským principem, které se spolu jakoby „otloukají“ směřujíc však nakonec po mnoha zkušenostech ke smíření.

Páté silové centrum (#5) se nachází na německo-polském pomezí, v oblasti ovlivňující někdejší Dolní a Horní Lužici (a Sasko), pronikající však až kamsi dolů k Litoměřicím. Jedná se o velmi blahodárné působení, které prý těm, kdož mají úctu k ženskému principu a pokoru k Zemi, zajišťuje příjemný a krásný život. V oblasti prolínání dvojky a pětky se nachází Porta Bohemica a „Zahrada Čech“.

Šesté silové centrum (#6) má vysloveně tvrdý, německý, jangový, vysoce aktivní a produktivní charakter, avšak na naše území zasahuje již jen do Krušných hor, jakýmsi „okrajem spadu“. Ač jeho kvalita není sama o sobě, v jeho jádru až tak špatná - ve smyslu: „tvrdě pracuj a budeš se mít době a budeš mít ze sebe dobrý pocit“ - na území Krušných hor už spadá jen cosi ve smyslu „tvrdě pracuj“. Jedná se však o tvrdost, která nerespektuje ženský princip, není vyvážená.

Sedmé silové centrum na pomezí Rakouska a Německa zasahující k nám přes Šumavu až někam k Písku (#7) je prastaré a velmi silné. Jeho kvalita by se dala vyjádřit jako „radost z vítězení“ nabitá sebevědomím a bujarým přeskokem nočního ohně. Zdá se, že germánské i keltské kmeny si z tohoto „kyblíčku“ chodili nabírat, zatímco my v Čechách z něho příliš zatím čerpat neumíme. Je to tím, že dokud nám (a v nás) „nesálá“ Blaník, nemáme v sobě dost sebejistoty se tomuto praevropskému maskulinnímu zřídlu otevřít a zůstáváme vůči němu jakoby v odporu, což naopak paradoxně v příhraničním podšumavském regionu vyvolává pasivitu a odliv mužských sil jinam. Zajímavé je, že ojedinělým, ještě severnějším vyvřením tohoto „západoevropského jangu“ (k němuž tak jako tak patříme také) je pravděpodobně až Sv. Jan pod Skalou, což už je do Prahy co by kamenem dohodil. Sv. Jan pod Skalou nám prý má připomínat naši celoevropskou příslušnost: že uvnitř hluboko v sobě jsme také tak trochu Italové, Francouzi, Němci… není možné se z tohoto kadlubu vyříznout bez narušení naší vlastní látky. Časem se snad naučíme se tomuto proudu otevřít více.

Osmé silové centrum (#8) by se dalo nazvat „Věstonické“. Nachází se v Rakousku na sever od Vídně, kousek od českých a slovenských hranic, ale jeho působnost zasahuje jižní Moravu až po moravský kras a Vysočinu. Nyní je mírně aktivní (20%), ale v jiných dobách působilo daleko více. Jeho energií je energie radosti, plození, plodnosti a sexuality. S ní cítíte, že život není žádný trest, že je hluboce příjemné a krásné být na živu.

Pozoruhodná je oblast mezi Kyjovem a Trenčínem (Slovácko), kde se prolíná působení „věstonické osmičky“, „jasnozřivé trojky“ a mírně mateřské „polské čtyřky“, což vytváří pozoruhodnou emocionální a erotickou barevnost.


Slovensko

Na Slovensku působí tři hlavní silová centra Země.

Vliv devátého silového centra je velmi pozitivní. Přináší výživnou, jemnou, hřejivou, velkorysou, sluneční energii z Panonie v barvě průsvitného zlata obilných klasů. Je to energie spíše ženská, přitom ale sluneční. Jakoby říkala "je zde dost pro všechny, uvolni se a naber vzduch a víno plnými doušky."

Oproti tomu je desáté silové centrum tvrdé, jangové, ostré, připomínající břidlici hozenou do ohně: dlouho nepohnutě stojí, ale nikdy nevíte, kdy z z ničeho nic bouchne nebo udělá něco nepředvídatelného. (Zarputilá rigidita přeskočící do lability). Je to velká, ostrá síla, ale velmi nevyvážená. Pokud není dobře "homeopaticky naředěná" s jinými prvky, má tednenci projevovat se spíše destruktivně a vyhroceně. "Nad Tatrou sa blýská."

Jedenácté silové centrum není tak výrazné, přináší uvolněnou vzdušně-vodní energii, která jakoby říkala "na pohodu". Je trochu povrchní a bez výrazné polarizace, ale v podstatě do dané oblasti přináší pozitivní vliv umožňující snadnější život.
Tím jsme si představili osm základních silových center, která působí na našem území. O druhé vrstvě, o síti meridiánů, pokrývajících zemský plášť si povíme příště.
léčba+energie orgánů-čakry..jpg
Diagnostika energií těla
Diagnostika energií těla
Ze 13 na dotaz-DSCN0775.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one