i286260064317504275._rsw1280h960_szw1280h960_.jpg

Věříte na uvíznutí duše, zde?

Prokletí temných sil
Prokletí temných sil

Věříte nebo setkali jste se již s formou negací - kletby černé magie? /woodo, satanská kletba.../

Karmické čištění
Karmické čištění
E-mail
Heslo

ŽIVOČIŠNÝ GENOM

slide_3.jpg
ŽIVOČIŠNÝ GENOM
Genetika živočichů
-je studium struktur a možností vývoje a různorodosti živočichů v daném druhu
-je vědou zabývající se studiem dědičnosti a variabilit u živočišných druhů

Dědičnost
-je schopnost organismů přenášet genetickou danou informaci z rodičů na potomky

Variabilita
-je proměnlivost
-je schopnost organismů vytvářet různé formy, jež se vizuálně liší

Obojího je hojně užíváno například pro "zkvalitnění chovu různých zvířat" - psi, kočky, drůbež, skot...atd.
těchto možností potom následně využívá lidstvo u zemědělsky specifikovaných plemen, druhů užitkových zvířat,
ale také u šlechtěných chovných druhů zvířat pro potěchu lidí, jako společenských druhů psů, loveckých psů...atd.
-chromozom obsahuje velmi dlouhý řetězec DNA a je tak odpovědný za jeho přenos z generace na generaci.
Chromozomy a jejich chování bylo poprvé popsáno Walterem Flemmingem-objevitelem mitózy v r. 1882. Při buněčném
dělení jsou jednotlivé chromozomy kondenzovány a spiralizovány-tehdy je také možno je pozorovat mikroskopem./Mak



GENETICKÁ REKOMBINACE, MÍCHÁNÍ GENŮ
Každý jedinec, každý fenotyp, je výsledkem kombinace tisíce genů, které jedince společně tvoří. Jejich mícháním se dostaneme k neuvěřitelně velkým číslům všemožných kombinací. Mendel si všímal najednou dvou znaků, jejichž kombinacemi mohly vzniknout 4 různé fenotypové projevy. Pokud by byl schopen si všímat například 100 různých znaků najednou, mohl by teoreticky nalézt 2100=1 267 650 000 000 000 000 000 000 000 000 možných kombinací. Genů jsou však tisíce! Ne všechny musí nutně mít několik různých forem (odhaduje se, že asi 30% lidských genů může mít alely různé tak, aby ovlivnily fenotypový projev), ale zase naopak jsou geny, které mají více než dvě různé formy. A samozřejmě nejsou možné úplně jakékoliv kombinace (některé nejsou slučitelné s životem) a ne všechny geny se mohou volně kombinovat (někdy jsou tak blízko sebe na chromozomu, že rekombinace mezi nimi je zvláště v menších populacích v podstatě nulová). I přesto je genetická rekombinace (promíchání chromozomální DNA) během meiózy , kdy se tvoří pohlavní buňky (viz. panel 2 níže), bezesporu zdrojem astronomických čísel možných kombinací (proto kromě jednovaječných dvojčat těžko najdete na světě dva geneticky identické jedince), které jsou zdrojem variability v populacích.

Rozrůznění genetické informace pomocí mutací a míchání procesem rekombinace vzniká variabilita, která je potřeba pro evoluci procesem přírodního výběru.

Co je jednotkou přírodního výběru aneb sobecký gen
Míchání genetické informace rekombinací má z hlediska přírodního výběru jeden důležitý důsledek, který rozvinul ve své knize Sobecký gen (The Selfish Gene) Richard Dawkins. Tématem této knihy se stala otázka, co je jednotkou přírodního výběru, tj. co konkrétně selektuje přírodní výběr. Pro evoluční biologii to byl již od dob Darwina přirozeně jedinec (pomineme-li pro zjednodušení skupinový výběr a další aspekty evoluční biologie, které je třeba za jistých okolností brát v úvahu). Pokud je jedinec nositelem nějakých výhodných vlastností, tak má větší šance přežít a rozmnožit se a tudíž i předat své vlastnosti do dalších generací. Je třeba si uvědomit, že pokud se něco má stát objektem přírodního výběru, tak to musí existovat dostatečně dlouhou dobu (během jediné generace se nějaká nová mutace/vlastnost nerozšíří po celé populaci). A zde narážíme na problém genetické rekombinace a pohlavního rozmnožování. Těmito procesy je zajištěno, že se daný konkrétní jedinec (rozuměj konkrétní genom) již znovu v žádné další generaci neobjeví (toto je možné pouze procesem klonování nebo dlouhodobého inbreedingu, což nejsou přirozeně se vyskytující procesy) - mějte na paměti, že se nyní zabýváme pohlavně se rozmnožujícími organismy. Pohlavní rozmnožování a rekombinace zajistí, že potomci budou sice částečně podobní svým rodičům, ale ne zcela identičtí (porovnej chromozomální složení maminky nebo tatínka a potomka na Panelu 2 výše). Jeden určitý genom, který definuje jedince (jeho komplexní fenotyp), se nedožije ani příští generace. Z tohoto pohledu tedy jedinec nemůže být objektem přírodního výběru, musí to být menší jednotka (část genomu), která se stabilně dědí po mnoho generací a má šanci být řádně otestována přírodním výběrem. Richard Dawkins tedy navrhuje, že objektem jsou jednotlivé geny nebo skupiny genů, které leží na chromozomu dostatečně blízko sebe, aby od sebe nerekombinovaly příliš často a byly dlouhodobě testovány pospolu. Gen, který zajistí svému nositeli nějakou výhodu pro přežití a rozmnožení, se tak spíše rozmnoží v populaci (sobecký gen, který využívá jedince pouze jako prostředek pro předání do další generace).
ZDROJ: http://www.prf.jcu.cz/zmb/menu/neodarwinismus-dna.html
16.01.2017 08:24:43
Marcela Abha Kunz
léčba+energie orgánů-čakry..jpg
Diagnostika energií těla
Diagnostika energií těla
Ze 13 na dotaz-DSCN0775.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one