i286260064317504275._rsw1280h960_szw1280h960_.jpg

Věříte na uvíznutí duše, zde?

Prokletí temných sil
Prokletí temných sil

Věříte nebo setkali jste se již s formou negací - kletby černé magie? /woodo, satanská kletba.../

Karmické čištění
Karmické čištění
E-mail
Heslo
sfinga.jpg
SFINGA
Sfinga to je kamenný kříženec se lvím tělem a lidskou hlavou. Na výšku dosahuje dvaceti metrů a do délky sedmnácti metrů. Je tu něco, co také mnoho lidí neví. Pod sfingou se nacházejí další komplexy chodeb a chrámů.

Údajně je to propojovací cesta mezi všemi třemi pyramidami. Před sfingou a již zmíněnou cestou je něco jako chrám. Zřejmě se jedná o dvě architektonicky oddělené komory s devíti opěrnými sloupy, tajným přístupem posunutým daleko před Sfingu a rovněž tajným vchodem k podzemním spojovacím chodbám.Existence těchto donedávna neznámých prostor představuje obrovskou senzaci sama o sobě, vždyť ještě kolem roku 1900 egyptologové rozhořčeně odmítali jakoukoliv možnost, že by se u pyramid nějaké podzemní chodby mohly vůbec vyskytovat.

Existence podzemní hlavní chodby k Velké pyramidě byla potvrzena archeologickým průzkumem. Lze předpokládat, že existují i další dva tunely./www.egyptologie.cz/

Velká sfinga v Gíze je velká socha, v podobě lva s lidskou hlavou, nacházející se na Gízské plošině v Egyptě na západním pobřeží Nilu. Je to největší socha vytesaná z jednoho kusu kamene, která kdy byla vytvořena. Je 74 m dlouhá, 19 m široká a 21 m vysoká. O jejím stáří se vedou spory. Řada egyptologů věří, že byla vytvořena starými Egypťany v 3. tisíciletí př. n. l, v době Staré říše za panování 4. dynastie, a to panovníkem Rachefem spolu s pyramidou, ale někteří vědci upozorňují, že sfinga nese stopy po vodní erozi, způsobené silnými dešti či záplavami, které se v Egyptě vyskytovaly mezi lety 15000 - 7000 př. n. l.[1] a byla by tudíž o celé tisíce let starší. Sfinga má údajně znázorňovat právě panovníka IV. dynastie Rachefa (přibližně 2558- 2532 př.n.l.).
Podle výzkumu z roku 2005 (?) nechal sfingu postavit syn Cheopse, Radžedef. Sfinga má znázorňovat jeho otce. Take prý byla barevná (měla mít zelené oči, červenou tvář a nemes z modrých a zlatých proužků.)
Jakým jménem nazývali Sfingu staří Egypťané dodnes přesně nevíme. Často užívané označení Sfinx bylo vytvořeno ve starověku Řeky a pochází z egyptského slova sešepanch, který lze přeložit jako „obraz žijícího“.[zdroj?] Toto pojmenování označovalo královské sochy ve čtvrté dynastii, ačkoli bylo v Nové říši více spojováno s Velkou sfingou. Egyptští Arabové používali označení Abul-Hol, což znamená Otec hrůzy./wikipedie/

Otázky stáří SFINGY
Velká sfinga v Egyptě
Velká sfinga je největší a zřejmě nejstarší sochou. Je nositelkou tajemství. Podle tradice odměřuje lidský čas na zemi a symbolizuje ochranu ženy - nositelky života. Sfinga je úzce svázány s osudy lidské civilizace. Pokud by došlo k jejímu zničení, bude zničen i člověk.
Sfinga může být rovněž jedním z dokladů existence dosud neznámé lidské kultury.
SFINGA V TRADICÍCH

Podle staré tradice symbolizuje Sfinga ochranu života na zemi. Spojuje v sobě element síly a ochrany (tělo lva či lvice) s ženským elementem (hlava ženy). Sfinga znamená ochranu ženy jako nositelky světla života na zemi.
Také místo (plató v Gíze), kde socha stojí, má podle prastarých tradic zcela zásadní význam pro život na Zemi
Velká sfinga v Gíze zpola zasypaná pískem, 1870-1900[1]
Další tradice považuje Sfingu za světové hodiny odměřující lidstvu jeho čas. Tyto hodiny ukazují lidské věky a zasvěcení zde bývají upozorněni na blížící se čas konce starého věku a počátku věku nového.
Osud kamenné sochy je spojen s osudem lidstva. Pokud by došlo ke zničení či vážnému poškození sochy, hodiny přestanou vyměřovat lidem čas a to bude znamenat rychlý konec lidstva zde na zemi.

Někteří badatelé tvrdí, že místo, kde leží Sfinga i tři pyramidy, mělo pro egyptskou kulturu zásadní geodetický význam. Egypt stanovil své hranice právě podle posvátné plošiny v Gíze se třemi pyramidami a Sfingou. Východní hranice (poledník) starověkého Egypta leží na 32° 38' východní délky. Západní poledníková hranice měla zeměpisnou délku 29° 50' v.d. Severní hranice ležela na koncích ústí Nilu (31° 06' severní šířky). Jižní hranici označovala astronomická observatoř na ostrově Elefantina v Asuánu (24° 06' s.š.) u prvního nilského kataraktu. Toto posvátné území o šířce 2° 48' a délce 7° vymezovalo území bohů.[2] Uvnitř této konstrukce, přímo na její ose na vrcholu delty posvátné řeky Nilu, stojí od nepaměti Sfinga.
Sfinga leží na 30. stupni severní šířky (29°58′31″ s.š.) a je tedy umístěna v jedné třetině cesty od rovníku k severnímu pólu země.

Vznik Sfingy

Egyptologové původně kladli dobu vzniku sochy hluboko do prehistorie. Egyptolog E. A. Wallis Budge v r. 1904 napsal, že Velká sfinga pochází z konce archaických dob a je tedy mnohem starší, než období vlády faraóna Rachefa.[3]
Později však začal převládat názor, že Sfinga vznikla až v polovině 3. tis. př.n.l. v době vlády Rachefa (Chafre) ze 4. dynastie Staré říše (2572/2522–2546/2496 př.n.l.). Takový je i nynější většinový názor egyptologů.[a] Neexistuje však žádný starověký nápis, který by tuto teorii potvrdil.

Obr. vpravo: První egyptskou sfingou s jasnou dobou jejího vzniku je socha věnovaná královně Hetepheres II (2723-2563 př.n.l.) ze 4. dynastie, manželce faraóna Djedefre.[7]
Některé výzkumy však ukazují na mnohem větší stáří Velké sfingy. Geologové upozornili na erozi sochy, ke které mohlo dojít jen dlouhodobým působením silných dešťů či záplav. Ty se zde však vyskytovaly v dobách mnohem starších, v období 15 000 až 7000 př.n.l. Podle West-Schochovy teorie nemohlo být silné zvětrání Sfingy i stěn kolem ní způsobeno větrem ale tisíciletími silných dešťů dlouho předtím, než se zrodila Stará říše. Opotřebení způsobené srážkami, hluboké trhliny a zvlněné choboty se mohly vytvořit jen za tisíciletí vydatných dešťů.[d]

Ph.D. Robert Schoch kladl dobu vzniku Sfingy nejblíže do období 5000 až 7000 př.n.l., později se začal klonit ještě v většímu stáří sochy.[12] J. Anthony West klade (vzhledem k vývoji klimatu v této oblasti) vznik sochy do dob před rokem 10 000 př.n.l.[2] Jejich tvrzení podporují i některé výsledky paleoastronomických pozorování.

Až do prehistorie může být datován i Údolní chrám v těsné blízkosti Sfingy. Stavba nemá nic společného s architekturou dynastického Egypta.[b] Do éry faraóna Rachefa bývá stále zařazena jen proto, že v ní byly objeveny jeho sochy. Domníváme se, že farao budovu jen opravil a použil pro své účely, jak se ve starém Egyptě často stávalo.

Geolog Colin Reader uvádí řadu důkazů toho, že Sfinga a řada staveb v okolí byly postaveny před obdobím 4. dynastie. Potvrzuje, že eroze Sfingy, vápencových stěn i dalších staveb v jejím okolí posunuje datum vzniku minimálně do Raně dynastické doby (3. tis. př.n.l.). Rachev vyvolal rozsáhlé úpravy Sfingy, nemohl však být jejím autorem.[11]

Na plošině Gízy byly nalezeny artefakty z dob

Egyptská tradice klade vznik Sfingy i Údolního chrámu do pradávných časů První doby. Chrám v bezprostředním sousedství Velké sfingy měl původně sloužit jako dům Usira (Osirida), pána Rosetau (Gízy).


Inventární stélu (Inventory Stela)[c] z období 26. dynastie lze interpretovat tak, že Sfinga, chrám bohyně Isis a minimálně jedna pyramida již existovaly před vládou krále Chufua (Cheopse).[5] Píše se zde, že Chufu sochu (Sfingu) obnovil.
Chufu podle této egyptské stély nepostavil ani Velkou pyramidu ale pouze menší stavbu své ženě Henutsen. Údolní chrám byl podle stély rovněž postaven již někdy dříve. Ani jeho syn Rachef tedy Sfingu nemohl postavit ale jen zbavit nánosů písku a provést její úpravy.


Inventární stéla (678-525 př.n.l.). Převzato z díla Mariette, Auguste. Album de Musee de Boulaq. Le Caire, 1872. Planche 27 Monumentes Historiques.[9]


Sfinga byla zhotovena z vápencového podloží. Z asi devítimetrového pahorku tvrdé skály byl nejprve vytesán krk a hlava. Pro tělo Sfingy pak byl dole oddělen od okolní skály velký obdélník vápence. Kolem dokola byl vyhlouben 5,5 m široký a 8 m hluboký příkop tak, aby mohlo vzniknout volně ležící tělo lva.
Příkop a tedy i tělo Sfingy byly v době starého Egypta vždy rychle zasypávány pohybujícím se pískem. Stěží si tedy lze představit, že by zde někdo v době existence saharské pouště umístil do prohlubně takovou sochu odsouzenou během krátké doby skončit pod nánosy písku. Jiná situace byla zhruba před r. 8000 př.n.l. a dříve, kdy se zde prostíralo zelené úrodné pásmo.[2]

Z vápencové skály kolem Sfingy byly vytesány dvěstětunové kvádry a použity pro stavbu Údolního chrámu.

Stále tedy zůstává otázkou, kdo Sfingu i okolní stavby vybudoval. V tureckém Göbekli Tepe v období 10 000 př.n.l. stavěli třímetrové megalitické sloupy ve tvaru T. Některé nedokončené sloupy jsou vysoké 7 až 9 metrů. Z 2. pol. 9. tisíciletí př.n.l. se dochovaly třímetrové megalitické sloupy v lokalitách Nevali Çori. V Jerichu je datováno osídlení již od r. 9000 př. n. l. V období zdejší Natufské kultury se objevují i první kamenné stavby. Z 5. tisíciletí př.n.l. pochází kamenný kruh monolitů v Nabta Playa. Přesto se ve všech uvedených případech jedná jen o hrubé megalitické stavby, které se nemohou zdaleka rovnat Sfinze a stavbám v jejím okolí.

Je téměř jisté, že Sfinga, jádro chrámu Sfingy a pohřebního chrámu u nynější Velké pyramidy i chrámová cesta spojující tyto chrámy byly postaveny současně a to v době daleko před 4. egyptskou dynastií. Dobu stavby jádra dnešního Údolního chrámu (Khafre valley temple) nelze zatím vůbec odhadnout.[11]
Občas se vedou diskuze o tom, koho tvář Sfingy znázorňuje. Někteří badatelé se snažili spojit tvář Velké sfingy s egyptským faraónem Rachefem, který měl Sfingu vybudovat. Je možné, že Sfinga i její tvář byla za jeho vlády (cca. 2572 - 2496 př.n.l.) opravena a upravena. Domníváme se však, že Rachef (Chafre) nebyl autorem sochy a že za jeho vlády došlo jen k výraznější úpravě hlavy sochy.

Podle tradice Sfinga měla hlavu ženy. O tisíce let později byla tvář upravena tak, aby znázorňovala faraóna. I nyní však lze v časem poznamenané kamenné tváři rozpoznat obrysy krásné ženy, nositelky života a moudrosti.
/myty.cz/
01.02.2017 17:31:52
Marcela Abha Kunz
léčba+energie orgánů-čakry..jpg
Diagnostika energií těla
Diagnostika energií těla
Ze 13 na dotaz-DSCN0775.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one