i286260064317504275._rsw1280h960_szw1280h960_.jpg

Věříte na uvíznutí duše, zde?

Prokletí temných sil
Prokletí temných sil

Věříte nebo setkali jste se již s formou negací - kletby černé magie? /woodo, satanská kletba.../

Karmické čištění
Karmické čištění
E-mail
Heslo
SAHARA
SAHARA
SAHARA

Sahara je největší poušť světa (podle některých zdrojů jsou za poušť označovány i polární pustiny Antarktidy a Arktidy, pak by byla Sahara rozlohou až třetí v pořadí); rozlohou 9 269 000 km² zaujímá téměř stejnou plochu jako Čína nebo USA. (V arabštině zvuk sahra znamená „poušť“.) Rozkládá se od severoafrického pobřeží Atlantského oceánu až k pobřeží Rudého moře na území 10 států (Egypt, Libye, Alžírsko, Tunisko, Maroko, Mauritánie, Niger, Čad, Mali a Súdán). Plocha, kterou Sahara zaujímá, má zhruba tvar lichoběžníku o délce 4500 - 5500 km ve směru západ-východ a šířce 1500 - 2000 km od severu k jihu.

Na severu Sahara zasahuje až k úpatí pohoří Atlas, v Libyi a Egyptě až k pobřeží Středozemního moře. Na jihu v oblasti tzv. Sahelu přechází poušť do pásma stepí a savan. Jižní hranici tvoří přibližně linie vedoucí od západu k východu přes tok řeky Senegal, střední tok Nigeru, Čadské jezero, oblast súdánského Dárfúru a soutok Nilu s Atbarou.

Povrch Sahary tvoří převážně kamenitá poušť - skalnatá (hamada), oblázková či štěrková (reg) nebo hlinitá (sebh). Menší část zabírají pouště písečné (ergy). Na severu se rozkládají na plošinách s nadmořskou výškou do 500 m, dále na jih se podél libyjského pobřeží plošina zvedá až o 796 m a pokračuje dále jako písečná a kamenitá planina. V centrálních oblastech Sahary se nachází několik pohoří sopečného původu jejichž vrcholy přesahují tři tisíce metrů - např. Ahaggar, Tassili nebo Tibesti. Nejvyšším vrcholem je se 3415 m neaktivní vulkán Emi Koussi. Vodní zdroje těchto oblastí kolem sebe soustřeďují většinu saharských oáz.

Na řadě míst, zejména v horských a podhorských oblastech, jsou četná koryta pouštních vádí. Východní část protíná od jihu k severu řeka Nil, na jihu zasahuje do pouště svým severním obloukem řeka Niger. V bezodtokých oblastech na severu se vyskytují slaná jezera, tzv. šoty. Mezi nejvýznamnější patří Šot Djerid a Šot Melrhir.
Podnebí oblasti Sahary má typicky pouštní ráz, je suché s ročními srážkami do 50 - 100 mm. Na mnoha místech jsou srážky zaznamenávány s několikaletými bezsrážkovými odstupy. Na severu je za hranici pouště považována roční izohyeta 100 mm, na jihu v oblasti Sahelu 150 mm. Nacházejí se zde občasné vodní toky vádí. Průměrná lednová teplota se pohybuje mezi 10 - 15 °C[zdroj?], v létě je to 30 - 50 °C.[zdroj?] Rozdíl teplot ve dne a v noci může činit až 30 °C. Četné bývají také písečné bouře, které přemísťují ohromná množství prachu a písku nejen v oblasti severní Afriky, ale jeho spad bývá zaznamenán i v Evropě nebo jižní a střední Americe.

Podle výzkumů archeologů a paleontologů bylo ještě před 5 - 7 tisíci lety území dnešní Sahary poměrně úrodnou oblastí, vhodnou pro pěstování plodin a pastevectví. Od 7. století pronikají do oblasti Sahary Arabové a šíří zde islám, který výrazně ovlivnil původní etnika a jejich kulturu.
Obyvatelstvo tvoří několik etnických skupin. Mezi nejvýznamnější patří především Tuaregové, Berbeři, Arabové a v hodně menší míře i některé černošské kmeny. Mezi nejhustěji obydlené oblasti patří pobřeží Středozemního moře a oblast dolního toku Nilu. Severní pobřeží je poseto památkami z období Římské říše./wikipedie

Povrch Sahary tvoří převážně plošina v nadmořské výšce 20 až 500 m, ve střední části horské masívy nad 3000 m nad mořem (Tibesti, Ahaggar), v nichž vystupuje na povrch krystalický masív prostoupený sopečnými výlevy. V Sahaře převažuje poušť skalnatá (hamada), štěrkovitá (serír) a oblázková (erg). Písečná poušť s přesypy (erg) zaujímá asi 1/5 rozlohy. Rozšířeny jsou i pouště hlinité (sebcha).
Klima pouštní, suché, s ročními srážkami méně než 50 mm, často s víceletými bezsrážkovými obdobími. Časté písečné bouře. Průměrná teplota ledna 10°C, července až 37°C, denní amplitudy více než 30 °C.
Epizodické řeky (vádí), na východě teče Nil, na jihu Niger. Na dně pánví se vyskytují bezodtoká, slaná vysychající jezera (šoty). Sporé suchomilné a slanomilné rostlinstvo. Život je soustředěn do oáz s artézskými studnami, kde se pěstuje palma datlová, obilniny a zelenina. Chov velbloudů.
V Sahaře jsou známa ložiska ropy, zemního plynu, fosfátů, uhlí, rud železa a neželezných kovů. Obyvatelstvo tvoří Arabové, Tuaregové, Berbeři, černošské kmeny aj./http://www.zemepis.eu/sahara.p58.html
TAJEMSTVÍ Sahary

Tajemná místa pohledem vědy: Vidoucí Oko Sahary
/24.7.2015 - Redakce 100+1/
Řada míst na světě je opředena tajuplnými příběhy, vysvětlení však mnohdy zní pozemsky jednoduše. V další části seriálu se zaměříme na místo považované za dávnou mimozemskou základnu či pozůstatky bájné Atlantidy.
Na severozápadě Afriky se nachází obrovská kruhová struktura Ríšat, které se někdy přezdívá Oko Sahary. Podle záhadologů se může jednat o zbytky mimozemské základny či o pozůstatky Atlantidy, vědci však mají pro vznik této formace mnohem prozaičtější vysvětlení.

Masivní útvar o průměru 40 kilometrů na území Mauritánie vypadá na první pohled skutečně záhadně. Celý jej poprvé v 60. letech spatřili astronauti z vesmíru, neboť ho na jinak jednotvárném povrchu Sahary nelze přehlédnout. Zpočátku usoudili, že jde o kráter po dopadu meteoroidu, což ovšem následný výzkum vyvrátil. Ukázalo se, že struktura vznikla nadzvednutím roztavené horniny, kterou následně zformovaly do současné podoby vítr a voda.http://www.stoplusjednicka.cz/tajemna-mista-pohledem-vedy-vidouci-oko-sahary
30.11.2016 07:55:55
Marcela Abha Kunz
léčba+energie orgánů-čakry..jpg
Diagnostika energií těla
Diagnostika energií těla
Ze 13 na dotaz-DSCN0775.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one