i286260064317504275._rsw1280h960_szw1280h960_.jpg

Věříte na uvíznutí duše, zde?

Prokletí temných sil
Prokletí temných sil

Věříte nebo setkali jste se již s formou negací - kletby černé magie? /woodo, satanská kletba.../

Karmické čištění
Karmické čištění
E-mail
Heslo
ďábel v pentagramu.jpg
BELZEBUB
-Belzebub nebo Belzebul (z hebrejského ba'al zevuv, בעל זבוב‎‎) je označení démona, jméno, které se někdy užívá jako ekvivalent Lucifera či Satana. Jméno se nejčastěji interpretuje jako pán much, protože lidé věřili, že hejna much, která je sužovala, musí být výplodem ďábla.

Je spojován s přespřílišným požíváním nápojů i potravin, je považován za démona obžerství

V NOVÉM ZÁKONĚ BIBLE
-V Novém zákoně u Mk 3, 22 (Kral, ČEP) farizeové obviňují Ježíše, že vyhání démony ve jménu Belzebula, knížete démonů, a toto jméno se objevuje také v rozšířené verzi tohoto příběhu u Mt 12, 24–27 (Kral, ČEP) a Lk 11, 15–19 (Kral, ČEP).

Protože znal jejich smýšlení, řekl jim: „Každé království vnitřně rozdělené pustne a žádná obec ani dům vnitřně rozdělený nemůže obstát. A vyhání-li satan satana, pak je v sobě rozdvojen; jak tedy bude moci obstát jeho království? Jestliže já vyháním démony ve jménu Belzebuba, ve jménu koho je vyhánějí vaši žáci? Proto oni budou vašimi soudci. Jestliže však vyháním démony Duchem Božím, pak už vás zastihlo Boží království. ─ Mt 12, 25–28 (Kral, ČEP)/wikipedie

-správněji Baal zebúb = pán much; jméno boha foinického v Ekronu, jenž byl ctěn též jako bůh chránící před mouchami a hmyzem obtížným vůbec, tak jako Ζεὺς ἀπόμυιος nebo μυιάγριος. Zobrazován byl bezpochyby také v podobě mouchy. Odtud název Myiodés. Pozdější Židé spatřujíce v modloslužbě službu ďáblovu nazývali slovem B. kníže zlých duchů. (Také jej jmenovali Beelzebul = pán příbytků, totiž podzemských či pekelných.) V tomto smyslu užívá se v evangeliích i slov B. i Beelzebul. Sa./OTŮV NAUČNÝ SLOVNÍK


-Belzebub
Též jako Baal Zebúl, Enlil, Bel, Pir Bur, Beelzebuth; Bael
Někdy se toto jméno užívá jako ekvivalent Satana a Lucifera
Nejčastější interpretace slovo je „pán much“, protože lidé věřili, že hejna much, která je tou dobu sužovala musí být výtvorem ďábla
Je spojován s přílišnou konzumací potravin a nápojů – jako démon obžérství
U Marka (3:22) obviňují farizeové Ježíšez toho, že vyhání démony ve jménu Belzebuba, knížete démonů
Též jako semitský bůh uctívaný Filištíny z města Ekronu; též patronský bůh Nippuru v Sumeru (dnešní Irák)
Bůh bouře, vítru, deště a vzduchu; jako Bůh trestá nepřátele
Jako Bůh považován za starostlivého, laskavého a životadárného; staral se sví lidi, nebeské ptactvo a ryb
Měl být ničitel i ochránce; „Lord of the High House“
u židů jako 1z nejvyšších démonů zla; u křesťanů nejvíce znám jako nejvyšší pekelný kníže
některé středověké knihy o něm hovoří jako o ochranném bohu magie
v České historii a mýtech většinou vystupuje jako "pekelný kníže", "kníže démonů" "nejvyšší pekelný kníže"

Něco na seznam:
-Pozice horoskopu: 0 – 4°Berana
Datum: 21 – 25 března (či 21 – 30 března)
-Tarotová karta: 2 pruty (od Azazela)
-Barva svíčky: černá
-Rostlina: (fern)
-Planeta: Slunce (od Azazela)
-Kov: Železo (zlato)
-Element: oheň
-Pozice: král
-Denní démon; vládne 66 legiím
-Jeho číslem je 50

Moderní satanismus:
Má též jít o původního Enlila; původně „Bel“, který se vyvinul do „Baal“ („Pán“)
Má jít o nevlastního bratra Satana
Po Satanovi má být druhý ve velení
Kdysi známý jako bůh počasí a meteorologie („Pán nad vším co létá“)
Dle Duchovního satanismu měl kontrolovat vzdušné cesty (airways), když došli na Zemi
Mezi satanisty se má starat o rivalitu zanícených satanistů; Satan chce jednotu a Belzebub ji vynucuje
Umí být velmi přísný; jako Satan i on neschvaluje proklínání satanistů se navzájem
Má být patronem všeho na Orientu, bojových umění a asijské kultury
Byl princem Seraphinů a dle všeho má chraplavý hlas
Dle velekněžky Persephone (DS) má být velký cca 8 stop, dobře stavěný; má úžasnou energii a oči; jeho oči mají měnit barvu v závislosti na jeho energii; kaštanové vlasy a velmi příjemný

Dle velekněžky Maxine (DS) měl bílé roucho, tmavší obočí a blond vlasy; chraplavý hlas
Chcete – li jeho požehnání, musíte vstoupit do pravého a milujícího vztahu se Satanem; prosazuje satanovy vyhlášky
Nejde před ním ani ustoupit, ani zaútočit; vykonává rozhodnutí Satana (písař) (Zdá se, že jsou si opravdu milujícími bratry..)
Osobní názor na něj nějak nemám. Je mocný a mocného každý miluje. Tak trochu se mi jeho vztah se Satanem mísí se seriálem Lovci duchů (supernatural), jako Dean a Sam. Milující bratři, kteří jsou si blízcí, vzájemně se respektují a milují.
Zdrojem v EN, Wikipedie CZ, Wikipedie EN
Více zde: http://pekelne.webnode.cz/jmena-demonu/belzebub/


TEMNÝ KNÍŽE BELZEBUB

Temný kníže Belzebub
Belzebub - další z démonů a při sloužící Satanův.

Belzebub či belzebul z hebrejského ba'al zevuv, בעל זבוב‎‎
Též jako Baal Zebúl, Enlil, Bel, Pir Bur, Beelzebuth; Bael
Někdy se toto jméno užívá jako ekvivalent Satana a Lucifera
Nejčastější interpretace slovo je „pán much“, protože lidé věřili, že hejna much, která je tou dobu sužovala musí být výtvorem ďábla
Je spojován s přílišnou konzumací potravin a nápojů – jako démon obžérství
U Marka (3:22) obviňují farizeové Ježíšez toho, že vyhání démony ve jménu Belzebuba, knížete démonů
Též jako semitský bůh uctívaný Filištíny z města Ekronu; též patronský bůh Nippuru v Sumeru (dnešní Irák)
Bůh bouře, vítru, deště a vzduchu; jako Bůh trestá nepřátele
Jako Bůh považován za starostlivého, laskavého a životadárného; staral se sví lidi, nebeské ptactvo a ryb
Měl být ničitel i ochránce; „Lord of the High House“
u židů jako 1z nejvyšších démonů zla; u křesťanů nejvíce znám jako nejvyšší pekelný kníže
některé středověké knihy o něm hovoří jako o ochranném bohu magie
v České historii a mýtech většinou vystupuje jako "pekelný kníže", "kníže démonů" "nejvyšší pekelný kníže"/Mak
diable1.jpg
DÉMON

Démon je v mytologii a náboženských představách bytost nebo nadpřirozená síla, lidem prospěšná či škodlivá nebo nižší bůh, héros. V křesťanské tradici pak zlý duch či padlý anděl například ďábel.


V judaismu
V rámci judaismu jsou démoni (שֵׁדִים, ŠEDIM) považování za „poloduchovní zlé bytosti“ ,[1]. V kabalistické knize Zohar čteme, „že nešamot svévolníků jsou démoni světa“ [2], přičemž nešama je jedna z duchovních složek člověka. V případě, že je člověk svévolný, znečišťuje svou nešamu, takže po smrti takového člověka není dovoleno jeho nešamě vrátit se k svatému Bohu, který tuto nešamu do člověka vdechl (viz Bible, 1. Mojžíšova 2:7), a je odsouzena toulat se po zemi. V židovském náboženském prostředí se pro označení takového toulajícího se ducha, který nemůže najít klid, ujal výraz DIBUK (דִּיבּוּק, doslova „příchylnost“ či „náklonnost“ [3]). Podle lidových vyprávění a literatury luriánské kabaly tito zlí duchové mohou vniknout do těla živé osoby a způsobit její posedlost.
Poněkud jiné vysvětlení ohledně původu démonů podává kniha Jubileí, původně hebrejsky psaný spis, jehož zlomky byly nalezeny v Kumránu. V řecké verzi tohoto spisu se píše, že otcové těchto démonů jsou „andělé-Strážci“, kteří přestali poslouchat Boha a začali smilnit s lidskými dcerami. S těmito lidskými dcerami zmínění andělé-Strážci „zplodili děti – Nefíly“, kteří se vyznačovali nesvorností a požírali se navzájem. Těla všech Nefílů sice byla nakonec zahubena v potopě, ale z jejich duchů se stali démoni [4].
V křesťanství
V křesťanské mytologii představuje démon padlého anděla, tj. anděla, který se vzepřel Bohu a propadl zlu. Démoni nevlastní skutečné hmotné tělo, ale jsou na sebe schopní brát různé podoby a působit na lidské smysly. Jsou rovněž schopní vyvolávat v člověku zlé myšlenky, city a rozdmýchávat v něm zlé vlastnosti, pudy a ponoukat ho k hříchu. Démon může člověka i posednout. Takto škodícího démona je možné vyhnat tzv. vymítáním (viz exorcismus). Nauka o démonech se nazývá démonologie a zabývají se jí především katoličtí teologové a exorcismus je součástí víry v některých jiných církvích.
V hermetismu
Démoni jsou zde entity obývající astrál a reprezentující určité vlastnosti a síly přírody či psychiky člověka. Démona je možné vyvolat (evokace) např. rituální magií a přimět ho k zodpovězení otázky nebo k vykonání nějakého úkolu, který spadá pod jeho schopnost a pravomoc. Démoni nejsou na rozdíl od andělů součástí organizované struktury vytvářející a udržující vesmír, a proto je možné je pověřit i úkoly, které jsou v rozporu s vesmírným božským plánem (dle tradiční západní magie). S démonem se může rovněž uzavřít tzv. pakt. Mág či čaroděj s démonem uzavře dohodu, podle níž mágovi po určitý čas bude sloužit a poskytovat mu v životě rozličné výhody. Oplátkou však démonovi, po uplynutí stanovené lhůty, odevzdá svou duši. Známým příkladem je např. Faust. Různé magické školy a systémy používají své hierarchie a skupiny démonů. Jiné démony zná tradiční západní magická tradice, která své démony čerpá především z křesťanství, kabaly, sumerských, asyrských, babylónských a egyptských náboženství a magií a jiné démony používá voodoo, magie čínská, tibetská, různé šamanské cesty atd. Démoni jsou v současném hermetismu chápáni buď jako samostatné bytosti, které skutečně existují, jako určité formy duchů (démonologický magický koncept) nebo bývají mnohými okultisty chápáni jako zástupci kolektivního nevědomí, archetypy a podvědomé komplexy, zosobnění temné a pudové části osobnosti (psychologický magický koncept vycházející především z poznatků Sigmunda Freuda a Carla Gustava Junga), či jako zosobněné energie. Zastánci skeptické Chaos magie se přiklánějí spíše k informačnímu magickému modelu, který považuje démony za subjekty na stejné bázi jako programy a magie je pak práce s daty.
V buddhismu
V buddhismu jsou démoni služebníky Máry, boha smrti, zmaru a zla, který ovládá koloběh utrpení - samsáru. Mezi démony patří i hladoví duchové, nešťastné bytosti, které žijí v pustinách a jsou stále trápeny hladem. Mezi hladovými duchy se podle buddhistické eschatologie znovuzrodí tvorové, kteří sice nebyli tak zlí, aby si zasloužili peklo, ale byli příliš hříšní na to, než aby se mohli narodit jako zvířata.
V hinduismu
Hinduismus zná mnoho rozdílných druhů démonů. Někteří z démonů jsou vyložené zlí, jiní nikoli. Zatímco Asurové jsou především protivníci bohů, s nimiž zápasí o vládnu nad světem, Rákšásové škodí spíše lidem, které mohou i požírat. Asurové i Rákšásové jsou popisováni jako obři, mající často více hlav, rukou nebo zvířecí znaky (rohy, hadí ocas, drápy, tesáky aj.). Další druhy démonů se zdržují především na pohřebištích a jiných děsivých místech. Patří k nim Bhútové, což jsou přízraky sebevrahů, zločinců a vůbec lidí, zabitých násilným způsobem, dále skřeti Pišáčové, kteří ožírají včas nespálené mrtvoly a Vétálové, schopní posednout živého člověka nebo mrtvé tělo. Vétálové nejsou zcela zlí. Podle staroindických příběhů je člověk může "ochočit" a získat si tak výkonného nemrtvého služebníka. Takto je Vétála zobrazen například v sanskrtském díle Pětadvacet démonových povídek./wikipedie/


DÉMON
- polobožská a pololidská bytost, jednak
nadaná vlastnostmi ducha a jednak podrobená ve vášních nedokonalosti
lidské, byl jakýmsi strážcem lidského konání a mnohdy vystupoval ve funkci
nižšího boha, ač jej mohli tvořiti i duše lidí. Italské tradice bájeslovné
předpokládají mocné démony, duše zbožných, které se stávají po smrti
neviditelnými strážci míst a domů.

Řekové rozlišovali démony dobré a zlé;
Zoroastrovi jméno div znamená démona zlého, i když etymologicky poukazuje na
bytost jasnou. Židovské tradice učí, že démoni obývají odlehlá místa a bahniska, jež vyjadřují smyslovost hmoty. Tak démon Asmodai dráždí
k rozkoši; Samael vložil do člověka pohlavní pud a dal mu píti krve. Symbolika
přiřkla démonům křídla andělů, aby vyjádřila, že nejsou vázáni prostorem jako
člověk. Josefus Flavius píše, že démoni jsou duchové zlých lidí a mohou
posednouti živé.

Bůh propůjčil králi Šalamounovi také vědu proti démonům,
která svěřila lidem průpovědi, jimiž možno zaháněti démony. Nečistí démoni
posedávají lidi, jichž myšlenky souhlasí s jejich zlou podstatou, neboť zlo
přitahuje zlo a dobro se váže s dobrem.

Posedlost TEMNÝMI EGREGORY, uznávají Řekové, rabíni i
křesťanství. V Novém Zákoně slovo démon vždy znamená zlého ducha. Démoni
jsou duše obrů, potomci andělů, kteří se stýkali s dcerami lidskými, působí
fysické i mravní zlo, rozšiřují neštěstí a hřích. Podle křesťanských názorů
mágové konají své divy pomocí démonů, ve které se také proměnili staří
pohanští bohové.

Podle Taciana jsou démoni původci modloslužby, věšteb,
překážejí poznání pravého Boha, aby byla utvrzena jejich říše.
Duchový svět je hodnocen mravností; proti výšinám světla a dobra šikují se
nížiny zla a temnot. Představa andělských a démonických sil je vázána na
skryté vlastnosti věcí.
Vše zemské má prototyp v nebeském, tvar lidský
odpovídá tvaru vyššímu, z něhož se vlévá lidská forma v lidské bytosti
v okamžiku oplození. Filo praví v traktátu „De Gigantibus“: „Celý svět je oživen
a každá věc má svého ducha. Také hvězdy, které jsou nejdokonalejší bytosti,
neboť se pohybují v kruzích.“

Lidské představy duchů obsahují v sobě jmenovitě náznaky postupu
vytváření světů. Existence hmotného vesmíru jest vlastně konečným výsledkem
onoho kosmologického dění, které tak výstižně dovedli staří tvůrcové
zasvěcovacích bájí vtěliti do legendy andělského pádu.
Tato legenda, jež se
vyskytuje u všech národů, pokouší se vysvětliti fysické i mravní zlo.
Indické tradice knihy „Šasta“ hlásají: „Věčný je Bůh, tvůrce všech věcí,
všemohoucí a vševědoucí. Věčný pozoruje svoje bytování, rozhodl se sděliti svou
nádheru a podstatu s bytostí, jenž by byla schopna účastniti se jeho blaženosti. I
vytvořil tuto bytost z části své přirozenosti a tato bytost, jež nutně musí -
poněvadž odstoupila od Boha - míti nedokonalé síly, jest uschopněna, aby se
těmito nedokonalými silami stala dokonalou, což se musí státi její svobodou.

A tak byli nejdříve stvořeni Brahma (analogie archanděla Michaela), Višňu (Rafael) a
Šiva (Gabriel), pak Mahasasur a vojska andělů (Devta Logas), jimž byly uděleny
řády. Vzývali Věčného a harmonie byla na nebi a Věčný se těšil svým dílem.
Avšak Mahasasura zmocnila se zneužitím jeho svobody závist a odřekl
poslušnost Věčnému. Chtěje panovati sám, svedl i jiné anděly k odporu. Věčný
skrze Gabriela (Šivu) svrhl odbojné s nebe (Maha Surga) do pekla (Undera).“ Byl
tedy Mahasasur zprvu bytostí světlou.
Indické tradice doslova souhlasí s tradicemi rabínskými. Traktát „Pirke
Elieser“ učí: „Samael byl velkým knížetem nebe.“ Mediteránský mythus praví, že
Saturn byl vládcem zlatého věku, byl však svržen Jupiterem do Tartaru.

Poněvadž pozemské je odezvou nebeského opakoval se tento involuční
pochod i v oblastech lidských. Zneužitá svoboda přivedla na svět nedokonalost
a neštěstí; poněvadž však nic nemůže opustiti plán Prozřetelnosti, i zlo slouží
nakonec vítězství Boží myšlenky. Prostředek k vykoupení nedokonalých duchů
jest jejich zakuklení do těl, aby tak zkouškou individuálního života dospěli
návratu k čisté podstatě.

Narození člověka je zároveň trestem i smírem; dítě se
svým otcem tvoří jednotnou duchovou bytost. Duše uvězněná v těle nachází se
v hmotném vesmíru, teprve smrtí počíná její skutečný život. Kniha Zohar praví,
oslavujíc smrt, domněle nejhorší zlo, jež může člověka potkati: „Kdyby Adam
nehřešil, pak nikdo na tomto světě by neokusil nádhery smrti v ten čas, kdy má
vstoupiti do jiných světů.“

Podali jsme syntézu tradicí o duchových bytostech, úmyslně neuceleně,
protože se více vztahují k evokacím magickým. K praktické theurgii je třeba
zcela jiných představ, než mohou dáti mythologie, ať již lidové nebo
zasvěcovací. /tolik pojednání z knih magie o andělech a démonech-vybrala pro vás

O démonech
našla jsem pro vás zajímavý článeček na jednom z webů, a i přes to, že s některými slovy se neztotožňuji, ho zde uvádím, jen pro objasnění a informaci pro většinu těch, co si nejsou jisti v podobných otázkách
-Co to je démon?
-éterické "zhmotnění negativních energií", jež v mentálním světě vytvoří temnou bytost /Marcela Abha Kunz
démoni.gif
JAK DÉMONI VZNIKAJÍ A JACÍ JSOU?


-A jak vznikají?
Nejběžnější a všude rozšíření jsou démoni z nižších astrálních sfér, tedy takoví ti, kteří lezou do vašich snů a děsí vás v pokoji. Slabším odvarem démonů jsou larvy, se kterými se patrně v životě taky setkáte. Tyhlety potvůrky vznikají díky nám, lidem. Jsou to naše emoce, které jim dávají život a nejčastější emocí, díky níž démoni vznikají a kterou se potom živí, je strach. Každý z nás se něčeho bojí - neúspěchu, bolesti, smrti, chudoby, nemoci... a démoni to vědí. Ti, které svým strachem stvoříme i ti, které k sobě přivoláme, dokáží snadno číst v našem strachu a jako vy poznáte chuť nípoje, který pijete, oni poznají obsah strachu a začnou vám ho servírovat. Váš strach narůstá, démon se krmí a vy chřadnete, větší strach se odráží od vesmíru a život se vám začne hroutit pod rukama. Pokud se z toho nedostanete pozitivním myšlením (nejlépe hned v začátku, což se většině lidí naštěstí povede), máte zaděláno na pořádný průšvih.
Slabší moc mají larvy, které váš strach nedokáží přivolat do vašich snů ani myšlenek a tak se jen přisají a čekají. S každou emocí povyrostou, když se dlouho nebojíte, chřadnou a můžou i sami odpadnout a zaniknout.
Kromě strachu démoni vznikají dá se říci z jakékoli emoce - a protože lidské emoce jsou téměř výlučně egoistické, jsou takoví i démoni. A protože svět je zahlcen negací, jsou démoni většinou stvořeni z emocí jako je nenávist, lačnost, bolest, smutek... Ale když dojdeme k prvopočátku těchto emocí, najdeme na něm strach a ten k existenci démonů prostě patří tak, jako láska k andělům.
Kromě nižších démonů ale známe i vyšší "kápa" a s nimi už končí veškerá legrace. Zbavit se démona nebo larvy zvládne každý průměrně zdatný člověk, zabývající se duchovnem, s démony z vyšších sfér ale není radno si zahrávat. Tito hnusáci vznikli už hodně dávno a jsou pevně ukotveni v kolektivním nevědomí lidstva. Mají různá jména, různé podoby a právě tím, že jsou známí obecně, mají jednu velikou výhodu - nelze je zničit. Můžete je zahnat, zapudit a nikdy už se s nimi nesetkat, ale nemůžete je zabít. Mezi ně patří zejména "velká čtyřka" - tak jako máme čtyři archanděly (Michael, Rafael, Uriel a Gabriel), máme i čtyři hlavní záporáky, někdy se jim říká korunní princové pekel, jsou jimi Lucifer, Satan, Belial a Leviathan.
Další vyšší démony poznáte zejména podle toho, že mají jméno - jméno znamená moc a všichni ti bubáci a škrkny (jak jim říkám já:)), co z vás sají energie, jsou bezejmenné zrůdičky tvořerné z energie a jako takoví nemají moc sil. Ale všichni ti Azazelové, Mardukové, Ctuhlhuové a Yog-Sothotové* (fuj, to jsou tak hnusný jména!) už jsou úplně jiná třída a na jejich zvládnutí potřebujete mnohem víc, než světlo a lásku.
* Mimochodem jmen těch největších démonických es je hodně a hodně jich znám, ale jenom to napsat mi přijde odporné a tak si tyhle stránky nebudu zaplácávat negací víc, než je nutné

Možná jste slyšeli (z křesťanskch nauk třeba), že démoni nejsou boží stvoření a že je stvořil ďábel a kdesi cosi. I kdyby je stvořil ďábel, toho zase stvořil Bůh, takže démon je boží stvoření stejně jako vy, stejně jako andělé. Nutné je si ale hlavně uvědomit, že démony tvoříme hlavně my, lidé a jako takoví bychom za ně měli aspoň do jisté míry převzít zodpovědnost. A vyvolávání či záměrné tvoření démonů mi přijde, když už nic, tak aspoň krajně nezodpovědné. Ale nic, popojedem...
Jak nám démoni můžou ublížit?
Všelijak a nijak:) Pokud totiž nedisponujete emocemi, které by mohli démoni dmýchat a živit se na nich, nemají na vás žádný zájem a táhnou o dům dál. Stačí ale popustit ochrany, nechat se ovládnout strachem a negací a jste pro ně jako prostřený stůl. Většina démonů nemá takovou sílu, aby vás zabila (a teď se bavíme o těch nižších, knížata pekel a jim podobné si necháme na později), ale možností, jak vám něco udělat mají několik:
ubýtek energie - nejčastější průvodní jev při napadení démonem. Cítíte se malátní, ospalí, unavení, v noci špatně spíte, nemůžete se soustředit. Je to nejčastější průvodní jev silné deprese a asi je jasné, kdo ten smutek a negaci v lidech posiluje. Výhodou je, že démon vás vysává jen potud, dokud mu máte co nabídnout, když jste utahaní natolik, že z vás už nic nevyždímá, pokud by vás nechtěl zabít (což o to, on by možná chtěl, ale nemá na to potenciál), prostě se sebere a odejde. Oslabený člověk má dvě možnosti - buď se mu přechodné zlepšení stavu tak zalíbí, že se mu vrátí pozitivní myšlení a nazdar depko, nebo si celou dobu, co se zotavuje, říká "stejně to nemá cenu, zas mi bude hůř" a pak si ho najde jiná potvora a kolotoč se opakuje.
strach, divný pocit v místnosti, absence světla, chlad - to všechno jsou průvodní jevy toho, když se vám démon usalaší doma. Nepotřebuje vaší energie moc, krade celé domácnosti a čerpá zejména ze strachu. Takový ten divný pocit, co vás pronásleduje, strach, že za váma někdo stojí, některé kouty, co jsou tmavší než jiné, náhlá zima v pokoji...kluci šikovní nakrádají holt energii kde můžou. Tihleti démoni nejčastěji děsí děti "máámííí pod postelí je bubák" - kdo z vás to nikdy neřekl:) Vtip je v tom, že ten bubák tam patrně je, protože děti mají ještě nezakrnělý zrak a na mámě a tátovi je, aby povolali kavalerii andělů a poslali ho tam, kam patří.
noční můry - velmi obvyklá zbraň všemožných démonů. Hlavně těch, co cestují - jednu noc přijdou k vám a druhou k němu úplně jinému, usalaší se vám v hlavě, vyvolají hnusný strašidelný sen, nalokají se energie a měj se spáči, já jdu o dům dál.
nezdar - ten použijí, když nezabírá běžný strach ze tmy ani hnusné sny (předpokládám, že to se týká hlavně lidí, co se nějak zajímají o duchovno, přece jen - udělat si ochranu spánku či místnosti je snadný úkol i pro úplného začátečníka). Tohle je doména silnějších týpků z démonní říše, ti totiž zvládnou modulovat váš strach natolik, že si přivoláte neúspěch a s neúspěchy přijde blbá nálada a tak dále a tak dále. Než začnete třeba s meditacemi apod. přesvědčte se, že v mísnosti není žádný démonek, byť úplně maličký, protože jakmile vám začne kazit duchovní práci, vaše skleslost ho vykrmí a možná se mu u vás bude líbit tak, že se nastěhuje natrvalo.
posednutí - věnujete-li se aktivně astrálnímu cestování, nezapomeňte si hlídat tělo. A to pečlivě. Existence démona není žádný med a nikdo z nich nepohrdne teplým lidským tělem, které přináší řadu požitků. Pokud si bacha nedáte, může se vám stát, že se vám přerve stříbrná nit a se svým tělem se můžete rozloučit. Pokud si ho odchytne nějaký démon, máte smůlu a čeká vás dlouhá a otravná existence na astrálních pláních. Démon se pak v těle chová skoro jako vy - má vaše vzpomínky a zážitky, ale samozřejmě má úplně jinou povahu a tak posedlá těla většinou odcházejí od rodiny, přátel, z práce a vydávají se "za démonním štěstím". Druhá varianta je, že se vám démon nacpe do hlavy, ať už při AC nebo při neopatrné magické práci a nebo prostě jen jste ve špatnou dobu na špatném místě. Pak takoví lidé slyší hlasy, trpí amnézií a v deliriu dělají samé fuj fuj věci. Exorcismus je sice cesta, mnohem lepší je ale škrknu vyhánět láskou, světlem a "zpříjemnit" mu pobyt v něčím těle natolik, že se mu udělá šoufl a vezme nohy na ramena.
průšvih největší - ten zažijete, když se dáte dokopy se zmiňovanými "superdémony". Jasně, zpočátku budete mít pocit, že máte vše pod kontrolou, že s démony jste se dohodli a všecko bude fajn - nebude. Jistota je pokles duše o dost níže, takže se v příští existenci můžete těšit, že z vás bude strom, kytka a možná rovnou kámen. Ale i tento život se vám může pěkně zprotivit. Démoni jsou totiž mistři lží a slibů. Nikdo vám nedá tolik, kolik vám démon může slíbit. Ale každý jejich slib má háček, neřku-li hák a za vše, co dostanete taky pořádně zaplatíte - a někdy víc, než byste chtěli. S démony se tedy dá bavit, dá se s nimi uzavřít spojenectví a dá se s nimi získat majetek, moc a vlastně cokoli si budete přát. Ale všechny ty báje, kde zlý čaroděj nakonec špatně skončí a kde Fausta odnese čert do pekla, nejsou až tak vymyšlené a upřímně - neznám žádný příběh, kde by černý mág na konci žil šťastně až do smrti. Vy jo?;)
Jak se démonům bránit?
Už víme, co nám můžou udělat. Ale když to pocítíme, jak se toho zbavit?
Nejlepší obrana není útok, ale prevence. Takže prvním bodem je nepustit si démony k tělu. To znamená vyčištěná místnost (jak na to se dočtete v tomto článku) - svíčky, světlo, jasné myšlení a jako když vymetáte smetákem z koutů pavučiny, udělejte to tak i s negacemi. Čištění dělejte aspoň jednou za čtrnáct dní, pokud do místnosti hodně často chodí návštěvy, pak i častěji. Hodí se i ochrany - ať už jen mentální (bariéra ze světla na okna a dveře, světlené mříže, andělské stráže...) nebo fyzické (pentagram, levotočivá spirála...). Tady doporučuju knihu od Judy Hall - Umění psychické ochrany je v ní hodně dobrých rad, jak se bránit veškeré destrukci od energetických upírů až po démony.
Znám dokonce i lidi, kteří se brání tím, že na démony nevěří. A nevěří tak silně, že pro ně démoni nejsou a nemůžou jim uškodit. Kupodivu to funguje, ale nevíra vážně musí být naprosto přesvědčená - tohle hlavně nejsou materialisti, ale lidé, co s magií pracují, jediné, na co nevěří, jsou démoni. Bohužel, Beliala a jemu podobné uctívají taková kvanta lidí, že tady nepomůže ani nevíra, protože (jak jsem psala výše) jsou zakotvení v kolektivním nevědomí a prostě jsou, ať věříme či ne.
Ochrany, které tedy můžeme použít jako prevenci jsou:
vyčištěná mysl vibrující vysoko, bez přehršle strachů a tužeb - docílíme pravidelnými meditacemi, procházkami v přírodě, prací s anděly a vílami, nelpěním, dodržováním hermetických principů a Duchovních zákonů Vesmíru, pozitivním myšlením atd., atd.
čistá místnost/byt/dům bez negací - pravidelné čištění (viz odkaz výše), v místnosti (zejména, kde spíme) se nehádáme, nebrečíme, neubližujeme sobě ani druhým a pokud to z nějakého důvodu nelze dodržet, pak po každém nepříjemném zážitku aspoň zapálíme svíčku, v pokoji/domě nemáme žádné věci, které v nás budí nepříjemné emoce (obrazy, sošky, knihy...) a pokud je chceme mít doma, pak aspoň ne v ložnici atd.
ochranné symboly nebo energie na vstupních dveřích a na oknech - působí na všechny špatné energetické bytosti, ale nefungují, pokud energetické bubáky někdo přinese na svém těle. Proto pozor na návštěvy, které se u vás cítí nesvé, možná donesli škrknu, která se teď cuká a pokud vyzařujete hodně konstruktivně, možná i zdrhne:)
Dobrá, ale co ve chvíli, kdy už máme škrknu na sobě, v pokoji, nosí ji kamarád, který se jí chce zbavit, sedí na dárku od někoho atd. atd.? Přední je démona najít - většinou ho neuvidíte, ale patrně ho ucítíte (prostě víte, že tam je a nebo cítíte divný pocit, chlad, strach, brnění...). Jakmile se vám to podaří, na nic nečekejte a zaútočte. Jak? Řekněte mu, že ho máte rádi:) Zní to divně, že?:D Ale Finn se takhle zbavil démona, který na něm dřepěl už roky. Pořád dokola mu opakoval: "Mám tě rád, jsi zlatíčko, miluju tě, jsi zářivá nádherná světlá bytost a moc tě mám rád..." D0mon se rozpustil jako nanuk na slunci:)
Pokud v sobě ale nedokážete najít dost lásky, použijte vizualizační "trik" s vajíčkem z energie - jak na to popisuju v tomhle článku (je to stejný, kde je i návod na to vyčištění místnosti). Velmi dobře o tom píše na svých stránkách i Alue, máte to u ní dokonce i s nákresem (tadyhle).
Další dobrou radu, kterou vám můžu dát je - nevyvolávejte. Žádní duchové k vám nepřijdou, protože jsou dávno někde úplně jinde, než odkud si je můžete takto zavolat. Přijdou tak akorát démoni a když budete mít štěstí, nic se vám nestane. Když ho mít nebudete...pak ať vás chrání všechny bytosti světla. Ale nemluvím jen o vyvolávání duchů, vyvolávat démony, zejména ty, kteří mají jméno, je nejrychlejší jízdenka na konečnou stanici. Žádný démon není váš kámoš ani služebník, i když se tak tváří. Když se vám při práci s démony dosud nic nestalo, ba naopak vám třeba plní jedno přání za druhým, není to proto, že byste byli tak dobří, ale proto, že zatím se jim ještě nezachtělo vás zničit. Démoni nejsou hračky pro děti, ale nejsou to ani vhodní služebníci. Tím, že s nimi jste ve styku a nebo využíváte jejich služeb, si ničíte karmu a snižujete vibrace takovým způsobem, že vaše duše bude mít v příští existenci dost času na to toho litovat. Kameny žijí dlouho...
Když mi bylo třináct, na vlastní kůži jsem poznala, co démoni dovedou. Jak dokážou z jiskřičky touhy a strachu udělat kolotoč utrpení a bolesti. Jen díky své víře ve světlo jsem to celé ve zdraví přežila, ale to, co jsem viděla, slyšela a cítila, nikdy nezapomenu. Máte-li nápady, jakože si s démony pěkně pokecáte a donutíte je pro vás pracovat, zvažte všechna pro i proti včas. Cesta zpět z temnoty je dlouhá, trnitá a ne každý ji zvládne.
Světlo a láska mají moc vás přede vším ochránit. Tak jim věřte a nebojte se, není čeho:)
http://poselsvetla.blog.cz/
léčba+energie orgánů-čakry..jpg
Diagnostika energií těla
Diagnostika energií těla
Ze 13 na dotaz-DSCN0775.jpg
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one