Gnostický Had


Jednáme-li o soustavách ofitských, vracíme se zase k prvním počátkům gnose. Jak jméno již značí, běží zde o gnostické sekty, v jichž učení hrál důležitou roli symbol hada (had sluje řecky OFIS). Souborným jménem ofitů označujeme tudíž sekty gnostické pro jichž učení jest symbol tento charakteristický. Symbol hada hrál důležitou roli v různých starověkých náboženstvích a mystériích, a nutno míti za to, že gnose, na symbol tento navazující, jest z nejstarších forem gnose vůbec a že přijetí tohoto symbolu gnosí křesťanskou svědčí o přímé souvislosti její s gnosí předkřesťanskou.
Symbol hada jest z nejstarších symbolů náboženství a s kultem hada setkáváme se v náboženství všech starověkých národů od Indie přes Babylón až do Sýrie, Fénicie, Egypta a Řecka. Symbol hada představoval nejvnitřnější proces při zrození světa i člověka a vztahoval se též k mystickému znovuzrození. Byl obrazem tvůrčí síly a ve své nejnižší podobě symbolem falickým, neboť fysické plození jest nejnižším projevem činnosti tvůrčí vůle a procesu vývoje světového.

Podle Jablonského ctili Egypťané Stvořitele, Knefa, pod symbolem hada. Horapollo pak praví, že symbolem hada značili Egypťané Ducha, pronikajícího celý svět. A týž autor dí dále, že chtějíce zná-zorniti věčnost nebo svět, zobrazovali hada, užírajícího svůj vlastní ohon. Eusebios uvádí ze San-chuniathona, že Féničané nazývají hada Agathodémonem, tj. dobrým duchem, jemuž dali Egypťané ve stejném smyslu jméno Knefa, a v §51 tamtéž praví, že had položený do středu kruhu, jenž jej se všech stran obepíná, značí Egypťanům Dobrého ducha.
V náboženství a mytologii starých Řeků měl symbol hada rovněž důležité postavení. Vystupuje zejména do popředí v orfismu. Orfikové učili, že Praduch světa zrodil se z vejce, které si představovali jako vejce hadí, v čemž je asi utvrzovala starověká pověst, že had přichází bez matky na svět. V čele jejich učení byl princip času, jsoucí od věčnosti, Kronos, „čas nikdy nestárnoucí“, jenž byl vyobrazován v podobě okřídleného hada s obličejem boha, spojeným s hlavami lva a býka. Tento Kronos utvořil z éteru a chaosu „vejce světa“, z něhož se zrodil prvorozený z bohů, Protogonos či Fanés (tj. zářící), jenž choval zárodky všecho; proto byl zároveň muž i žena. Byl vyobrazován se zlatými křídly, s hlavou býka a s hadem na hlavě. Fanés zplodil pak Noc, dále strašlivé božstvo v podobě hada (Echidnu) a z Noci zplodil nebe a zemi. Pán nad světem nazývá se u orfiků proto drakem či starým hadem.
Had byl též v eleusinských mystériích důležitým mystickým symbolem. Na lovatellinské náhrobní váze zříme mystu, laskajícího se s hadem, otočeným kolem Démétry. Též v mystické cistě byl chován had. A v mystériích Sabaziových byl mystům vpuštěn za ňadra zlatý had a zpod šatu zase vytažen.
Gnose, vzniklá na půdě židovské, osvojil si záhy symbolismus hada, učený v mystériích pohanských, a spojila jej s představami biblickými. I jali se chápati hada Genese, hůl Áronovu, proměněnou v hada, a vztyčeného kovového hada v poušti, předobrazujícího Krista, jako představy, rovnající se mythům mysterijním.
A. Dieterich dokázal, že největší vliv na ofitskou gnosi měl orfismus. To jest nejlépe viděti na symbolu a kultu hada. V magických papyrech jest obsaženo množství orfických písní, setkáváme se zde často s uctíváním hada a není pochyby, že tento kult hada, jenž byl později spjat s různými mythologémy východními, přešel odtud do ofitských obcí gnostických, které ve svých počátcích od magických kruhů, z nichž zmíněné papyry vzešly, se asi nelišily. Stephani uveřejnil vyobrazení stříbrné mísy, představující bakchantku, která otevírá víko košíku a hada, plazícího se ven, napájí z kantharu. Toť „krmení hada v orfických mystériích“. Srovnejme s tím, co vypravuje Epifanos o svých ofitech, kteří ukazují již křesťanské vlivy: „Krmí skutečného hada a předkládají tomuto svému bohu v podobě hada chléb. Slavíce mystéria, položí chléb na stůl a volají hada. Každý z přítomných políbí hada, zapějí hymny, a slavíce eucharistii, lámou a rozdělují chleby, které hadem byly olízány.“ /http://hydrrra.wordpress.com/